Nilgiri Oothu FOP Fairtrade

Svěží černý čaj z jihoindické oblasti Nilgiri. Zahrada Oothu se může pyšnit organickými plantážemi a certifikací Fairtrade.

Tmavý nálev má harmonicky kulatou chuť. Velmi příjemný černý čaj bez hořkosti či štiplavosti. Hodí se pro přípravu ledového čaje.

Zkuste i bílý čaj ze stejné čajové plantáže.

Černé čaje z Nilgiri

V oblasti Nilgiri na jihozápadě Indie se pěstují úžasné čaje. Obzvláště oblíbené jsou čaje ze zahrady Oothu. Mají svěží jarní vůni a jemnou medovou sladkost. Právě tato vůně je charakteristická pro čaje z Nilgiri, hlavní oblasti pěstování čaje na jihu Indie.  

Nilgiris těží ze svěžího a úrodného terroiru, tedy kombinace geografických a geologických podmínek, které dodávají čaji jeho jedinečnost. Nilgiris se nachází v tropické oblasti ve výšce 2 000 m n. m. a má méně extrémních ročních období, mírné léto, zimy s teplotami, které jen krátce klesají pod bod mrazu v několika klíčových dnech v lednu a únoru každého roku. Mírné podnebí znamená, že čaj se může trhat po celý rok.

Nilgiris je i dnes jednou z nejkrásnějších oblastí pěstování čaje na světě, kterou lze navštívit, se sytě zelenými kopci, hustými lesy a klikatícími se potoky. Čaj se zde pěstuje mezi dalšími stromy, jako jsou eukalypty, modré kaučukovníky a cypřiše, které dodávají čaji ovocnou voňavou chuť.

Přes všechny své přednosti se nilgirijský čaj nerozšířil po světě tak jako známější indické čajové oblasti Darjeeling a Assam.

Historie čaje Nilgiri

Abychom pochopili, proč jsou čaje Nilgiri nedoceněné, pomůže nám seznámit se s historií výroby čaje v této oblasti.

Čajové rostliny byly do Nilgiri poprvé dovezeny v roce 1835, krátce poté, co byly založeny první čajové plantáže v Dárdžilingu a Ásámu. Bylo zjištěno, že se zde daří oběma odrůdám čajovníku Camelia sinensis assamica i Camelia sinensis sinensis a obě se v regionu pěstují dodnes.

Mírné podnebí Nilgiris nabízelo únik z rozpálených madraských plání, což vedlo k rozvoji slavných "horských stanic" v Coonooru a Ooty. V roce 1899 byla zahájena stavba horské železnice Nilgiri. To dále napomohlo rozvoji čajového průmyslu. V krátké době se čaj stal jednou z hlavních plodin v oblasti a dodnes je čaj kobercem v Nilgiri na míle daleko.

S rozvojem průmyslu a rostoucí produkcí nilgirijského čaje byla v blízkosti pěstitelských oblastí zřizována čajová aukční centra. V roce 1947 se v Kočíně konala první aukce. Ortodoxní nilgirijské čaje (vyráběné z lístků, které jsou zavadnuté, usušené a srolované) se staly proslulými jako aromatické čaje s nízkou trpkostí a schopné produkovat svěží, čistý šálek. 

Postupně se však na světovém trhu prosadila touha po levném čaji. Ta se ještě zintenzivnila během druhé světové války, kdy si britský trh, v té době největší koncový trh, zvykl na příděly a poté na stále levnější čaj. V 70. letech 20. století přešla většina výrobců v Nilgiris na metodu průmyslové výroby crunch, tear and curl (neboli CTC) určenou především pro čajové pytlíky a ta se stala normou. Kvalita se stala druhořadou ve srovnání s vyráběným množstvím. 

Po většinu 20. století se většina nilgirijského čaje prodávala do tehdejšího Sovětského svazu a na stálou kvalitu se příliš nehledělo.  Rozpad SSSR v 90. letech 20. století zasáhl Nilgiri těžce a region se ocitl bez jasné pozice na světovém trhu. Nilgirijský čaj začal znamenat hromadnou nekvalitní náplň do pytlíkových směsí.

Nilgirijské čaje jsou opět skvělé

Po letech zapomnění se nyní nilgirijské čaje vracejí a hledají si novou pozici na trhu, protože stále více producentů se řídí strategií pěstování čaje vyšší kvality, jehož ceny jsou vyšší a stabilnější než u komoditních druhů. Znalci čaje konečně znovu objevují úctu k jedinečným vlastnostem terroiru tohoto regionu.