Famózní mléčný oolong z tchajwanských čajových zahrad

Špičková třída tzv. "mléčného" oolongu zeleného typu. Vyrábí se ve vesnici Minjing, v provincii Nantou.

Pro zvýraznění přirozené mléčné chuti se během zpracování přidává přírodní mléčné aroma, patrné již ze suchého listu. 

List svinutý do větších, relativně pravidelných kuliček, světle zelený až žlutozelený nálev plné, bohaté, vyvážené, květově sladké, zelinkavé chuti s jemnými vanilkově mléčnými až máslovými tóny.

Kultivar Jin Xuan Nai Xiang

Kultivar "Jin Xuan" vznikl křížením tchajwanských domestikovaných keřů na počátku 80. let 20. století. V současnosti je to jedna z nejoblíbenějších tchajwanských čajových odrůd díky své odolnosti, výnosu a samozřejmě chuti. Samotný název "Jin Xuan" znamená v překladu "Zlatá denivka" a v doprovodu názvu "Jin Xuan" se často setkáte se slovy "Nai Xiang", přičemž Nai znamená mléko a Xiang znamená vůně.

Čaj pěstovaný ve vyšších polohách má obvykle bohatší strukturu a hlubší chuť než čaj pěstovaný v nižších polohách. Je to dáno tempem, jakým čajový keř roste, pomalejší je lepší. Ve vyšších nadmořských výškách roste čajový keř pomaleji a má více dní na hromadění minerálů, které přispívají k chuti. Tento kultivar Jin Xuan lze v závěrečných fázích výroby lehce pražit, čímž se zvýrazní jeho přirozená "mléčná vůně" a čaj získá krémovější a bohatší chuť.

Historie a kulturní vliv čaje na Tchaj-wanu

Čaj z Tchaj-wanu je výjimečně lahodný a jeho historie původu je fascinující. Čajový průmysl na Tchaj-wanu je silně ovlivněn chutí a zvyklostmi Číny, japonských investorů a britských obchodníků s čajem. Výsledkem těchto tří vlivů je jedinečná čajová kultura a inovativní čajové odrůdy. Tchajwanské čaje, zejména jejich oolongy a černé čaje, získávají obrovskou popularitu a jejich domácí čajová kultura se rozvinula po celém ostrově. Navzdory svému rychlému růstu je tchajwanský čajový průmysl v rámci rozsáhlé historie čínského čaje stále relativně nový. Jak se ostrov Tchaj-wan stal z místního dodavatele významným distributorem v celosvětovém čajovém průmyslu?

Historie a geografie

Historie vzniku čaje na Tchaj-wanu začíná u Nizozemské východoindické společnosti (DEIC). V roce 1602 získala DEIC do vlastnictví všechny formy obchodu od jižní Afriky po Jižní Ameriku. Během své 200leté historie DEIC vytvořila obchodní místa od Jižní Afriky až po Japonsko a založila evropskou kolonizaci Asie. DEIC získala svrchovanost nad zeměmi, které vlastnila. To zahrnovalo ostrovy Indonésie, Cejlon a oblasti Japonska a Indie. A brzy k nim přibude i Tchaj-wan. 

Jako první objevili Tchaj-wan portugalští objevitelé v roce 1542 a původně jej pojmenovali IIhla Formosa. V roce 1623 na Tchaj-wan dorazili DEIC a využívali ostrov jako obchodní základnu s Čínou a Japonskem. Jakmile si DEIC uvědomili, že Tchaj-wan je cenným zdrojem cukru, rýže a jeleních kůží, postavili na ochranu svých obchodních zájmů pevnosti. Nizozemci zlepšili infrastrukturu Tchaj-wanu a podpořili jeho ekonomiku zavedením daňového systému, výstavbou škol a kostelů a zavedením zákonů a vyhlášek. Tyto nové směrnice se používaly k regulaci cel, vlastnictví půdy a zemědělské výroby. DEIC zaměstnávala mnoho čínských přistěhovalců, kteří obdělávali výnosné množství rýže a cukrové třtiny. Čínští obchodníci přijíždějící z provincie Fujian byli prvními, kdo na Tchaj-wanu zavedli čínský čaj. Teprve v roce 1717 byl v centrální horské oblasti Tchaj-wanu objeven divoký čaj, který se nakonec stal novým zdrojem komerčního obchodu. 

Přestože byl divoký čaj objeven v roce 1717, pěstování čaje se na Tchaj-wanu objevilo až v 19. století, kdy byla na severu Tchaj-wanu sklízena semena z Číny. Vzhledem k čínským omezením zahraničního obchodu se čaj vypěstovaný na Tchaj-wanu zpočátku používal pouze pro obchod s Čínou nebo se konzumoval na místě. Po první opiové válce v letech 1893-1842 byla přísná čínská obchodní pravidla zrušena a v Číně a na Tchaj-wanu bylo otevřeno několik přístavů pro zahraniční obchod. Přístup Tchaj-wanu k mezinárodnímu obchodu otevřel cestu mnoha novým obchodním podnikům, včetně založení tamního čajového průmyslu. V roce 1860 viděl Skot John Dodd potenciál komerčního prodeje tchajwanského čaje a zvýšil jeho produkci poskytováním půjček zemědělcům. S pomocí společnosti Dodd and Company byly zásilky čaje vyváženy do Anglie a New Yorku a čaj Formosa Oolong (tchajwanská specialita) se stal v USA oblíbeným nápojem. Tyto prodeje a pozitivní recenze zvýšily prestiž tchajwanského čaje a mnoho dalších vývozců bylo povzbuzeno k založení vlastních obchodů. Do roku 1885 se vývoz čaje zvýšil ze 90 000 kg na více než 8 milionů kg a do konce 19. století byl čaj dominantním vývozním artiklem Tchaj-wanu.

V roce 1926 byl založen Tchajwanský výzkumný ústav čaje. Jeho jediným cílem bylo zkoumat zemědělské metody pro rozšíření produkce čaje a pěstovat inovativní čajové odrůdy, kterým se na Tchaj-wanu individuálně daří. Mnohé z odrůd, které pomohli vypěstovat, jsou dodnes významné. S pomocí mezinárodních veletrhů se tchajwanský čaj stal propagovaným po celém světě. Mezi hlavní země, kam se jejich čaj vyvážel, patřily Spojené státy, Velká Británie, Japonsko, Hongkong a Rusko. Rozmach tchajwanského čajového průmyslu a spotřeby se úzce shodoval s rozvojem tamní ekonomiky v 80. letech 20. století. S aktivní podporou jejich čajové kultury byl kladen větší důraz na kvalitu čaje a celkové umění jeho pití. 

Toto nové zaměření na čajovou kulturu změnilo tchajwanský čajový průmysl z komerční, celosvětově exportní činnosti na domácí, každodenní aktivitu. V důsledku toho se tchajwanský čajový průmysl přeorientoval z obchodování na vnitřní spotřebu. Proto může být obtížné najít autentické, vysoce kvalitní tchajwanské čaje mimo Tchaj-wan. 

Výroba a druhy čaje

V současné době se na Tchaj-wanu nachází přibližně 20 000 hektarů čajových farem, které ročně vyprodukují přibližně 20 000 tun čaje. Na celém Tchaj-wanu se pěstuje více čajových odrůd nebo kultivarů. Každý typ má své jedinečné vlastnosti a charakteristiky a produkuje čaje s různou chutí a vůní. Mezi nejběžnější čajové odrůdy na Tchaj-wanu patří Paochong, Oolong, Pomfong, Tieh-Kuan-Yin a další formy černého a zeleného čaje. V roce 1968 vznikl program obdobný Čajovému výzkumnému ústavu. Původně se jmenoval Taiwan Tea Experiment Station a v roce 2003 byl přejmenován na Tea Research and Extention Station (TRES). TRES byla založena za účelem vzdělávání veřejnosti o správném pěstování čaje a o opatřeních, která přijímají k zachování bezpečnosti čajových farem. Jejich dalším posláním je vzdělávat zemědělce o tom, jak správně sklízet čaj, a zároveň klást důraz na ochranu vody a půdy. TRES vytvořila čajovou zahradu, aby poskytla prostředí pro výuku a demonstraci svých metod ochrany přírody.

V poslední době se na mnoha tchajwanských čajových farmách začaly používat a propagovat ekologické postupy. Důvodem tohoto rozmachu ekologického zemědělství je poskytnout veřejnosti zdravější nápoje a lépe chránit jejich přírodní prostředí a ekologii. Aby bylo možné čajové plodiny považovat za ekologické, musí být bez chemicky vyrobených hnojiv a pesticidů. Místo toho se k pěstování plodin a snižování výskytu škůdců a chorob používají organická hnojiva a nepesticidní, biologické metody kontroly. Společnost TRES je zodpovědná za výzkum a inovativní technologie používané při ekologickém pěstování čaje. 

Díky ideálnímu tropickému podnebí na Tchaj-wanu mohou produkovat prvotřídní čaj vysoké kvality. Tchaj-wan se nachází v subtropickém pásmu a jeho hornatý terén poskytuje ideální prostředí pro pěstování čaje. Kombinace faktorů nadmořské výšky, chladného a vlhkého vzduchu, pomalejšího růstu a úrodné sopečné půdy dodává čaji jeho jedinečnou chuť a vůni. Tchaj-wan přizpůsobil své tradiční metody zpracování čaje měnícím se podmínkám svého prostředí. Ostrov Tchaj-wan je jako ráj čajovníků a jeho všestranný terén dává vzniknout různým místním specialitám. Jedním z jejich nejznámějších čajů jsou oolongy Gaoshan ("vysokohorské"). Zpočátku se na Tchaj-wanu pěstovaly pouze čaje oolong. Jak se jejich čajový trh rozšiřoval a produkce rostla, začali pěstovat zelený a černý čaj, aby uspokojili požadavky svých spotřebitelů. Čaje Oolong a Paochong jsou dodnes celosvětově nejoblíbenější a jsou synonymem tchajwanského čaje.

Tchaj-wan klade důraz na kvalitu před kvantitou, což se skutečně projevuje na čaji, který nabízí. Čaj je víc než jen nápoj a je součástí společenské struktury Tchaj-wanu. Umění pít čaj hraje v jejich každodenním životě významnou roli. Známá tchajwanská věta zní: "Jestli máš přátele a máš čaj - tak jsi bohatý!". Je to užitečná připomínka toho, že ke spokojenému životu stačí mít své blízké a lahodný šálek.

Jak na přípravu tradičního mléčného oolongu?

Co budu potřebovat pro přípravu čaje?

Pro rychlou nekomplikovanou přípravu čaje doporučuji menší konvičku s vnitřním sítkem a k ní keramický šálek (např. konvičku Ling a ve stejném designu 200ml šálek).

Čaj můžete louhovat přímo v šálku či hrnku (oblíbený je tento hrnek s dvojitou stěnou a se sítkem). A to za pomocí bambusového sítka (případně bavlněného) nebo v jednorázovém papírovém filtru.

V Číně a ve Vietnamu je velice oblíbená příprava čaje v tzv. Grandpa stylu. O co jde? Do hrnku jednoduše nasypete malé množství čaje, zalijete vodou a po krátkém vychladnutí můžete pít. Během dne pak už jen doléváte vodu. K této přípravě vám tak stačí jen pohodlný hrnek či šálek.

Vyberte si vhodné náčiní v kategorii čajového příslušenství.