Nefermentovaný/neoxidovaný typ oblíbeného nápoje Rooibos (jihoafrický keř Aspalathus Linearis).
Jasně zelený nálev má osvěžující chuť s lehce citrusovým, sladkokyselým ovocným aroma.
Zelený rooibos můžete pít horký, ale chutná skvěle i ledově vychlazený.
Organická varianta byla vypěstována bez použití chemických hnojiv a prostředků.
Vše o Rooibosu
Rooibos (nikoliv roibos či roiboos) představuje bobovitou rostlinu, která se používá na výrobu bylinného čaje. Rostlina pochází z jižní Afriky a vyrábí se z lístků a mladých větviček. Najdeme ho pouze v Cederbergu v provincii Western Cape.
Rooibos se sklízí od ledna do dubna. Pěstuje se především v deštivých oblastech na plantáži s mírně kyselou půdou.
Při zpracování se lístky i větvičky sekají nadrobno. Poté procházejí fermentací. Některé druhy se suší na slunci. Těm zůstává zelená barva. Ostatní se zbarví do červena. Červený rooibos má sladší chuť. Zelený rooibos připomíná zelený čaj.
Rooibos se často vyrábí s různými příchutěmi. Červený rooibos se přichucuje vanilkou či karamelem, u zeleného rooibosu se setkáte s příchutí citrusů.
Je vhodný pro všechny lidi, ať jde o děti, seniory či těhotné a kojící ženy. Na rozdíl od jiných čajů totiž neobsahuje kofein.
Příprava nálevu z rooibosu
Příprava rooibos nálevu je stejná jako příprava černého čaje. U rooibos se však doporučuje delší louhování, případně mírné povaření, které vylepšuje chuť nálevu. Na jednu porci (čtvrtlitr) se používá vrchovatě naplněná čajová lžička. Hrneček s čajem se poté přikryje a nechává se louhovat několik minut. Poté nálev přecedíme přes sítko a podává se k pití.
Rooibos se u nás většinou nepřislazuje, ani nijak neochucuje. Jen v jižní Africe se běžně pije s mlékem a cukrem.
5 gramů do 300 ml vody, teplota 100 °C, louhujte 4-6 minut. Můžete přidat trochu medu, ovocné směsi, případně třtinového cukru, nicméně rooibos chutná dobře i bez přísad.
