Tanzánie Moshi Usambara Oolong

Oolong Usambara je vysoce ceněný sypaný čaj, který v sobě ukrývá komplexní a bohatě aromatické chuťové tóny. Historie tanzanského čaje sahá až na začátek 20. století, kdy byl poprvé experimentálně vypěstován v Amani v oblasti Usambara. Nicméně, ve větším komerčním měřítku se začal pěstovat až po druhé světové válce. 

Po získání nezávislosti Tanzanie v roce 1961 se situace drobných pěstitelů zhoršila, avšak díky privatizaci, výzkumu a ochraně půdy a vody došlo k obnovení kvalitní produkce čaje. Tanzanský polozelený čaj je vynikajícím příkladem této obnovené kvality. 

Tento vzácný čaj oolong je vyráběn východně od pohoří Usambara na náhorní plošině Masajské stepi, která se nachází severně od hory Kilimandžáro v nadmořské výšce přibližně 3 000 metrů. Tato oblast je známá svou velkou biologickou rozmanitostí a je obklopena deštným pralesem přírodní rezervace Amani. 

Listy tohoto čaje jsou otevřené, dlouhé a mají drátovitou strukturu. Po nalití horké vody vznikne lahodný nápoj s jemnou, komplexní a bohatě aromatickou chutí. Nalezneme tóny kakaa, oříšků, i pečeného chleba a sladkých náznaků medu.

Tanzanský oolong je skvělou volbou pro ty, kteří si přejí objevovat exotické chuťové nuance v jedinečném čaji s bohatou historií a původem z unikátního kouta světa.

Poznejte více historii pěstování čaje v Tanzánii

První pokusné čajovníky v Tanzanii vysadili v roce 1904 němečtí osadníci na zemědělské výzkumné stanici v Amani v pohoří Usambara a na misii Kyimbila v okrese Rungwe v Jižní vysočině. Komerční produkce čaje však v Tanzanii začala až v roce 1926 a v roce 1929 komise pro průzkum půdy doporučila, aby čaj nahradil kávu v Mufindi a Tukuyu. Po jmenování čajového úředníka bylo v letech 1930 až 1934 zájemcům z řad osadníků zdarma rozdáváno osivo.

V roce 1930 byla v Mufindi otevřena malá továrna na čaj. Do roku 1934 bylo v Tanzanii osázeno 1000 ha a vyprodukovalo se 20 t zpracovaného čaje, z čehož se 9,3 t vyvezlo.  Čajový průmysl v Tanzanii byl zahájen.

Vypuknutí druhé světové války v roce 1939 vedlo k internaci mnoha německých osadníků a jejich statky a farmy převzal britský správce nepřátelského majetku. V roce 1940 si Tanganyika Tea Company (dceřiná společnost Brooke Bond Africa Ltd.) pronajala všechny "nepřátelské" čajové pozemky v Tanganice a začala v Mufindi pěstovat další čaj a stavět novou továrnu.

V roce 1950 dosáhla roční produkce ve třech hlavních čajových oblastech, Mufindi, Tukuyu a Usambara, přibližně 900 t. V roce 1956 činila produkce v samotném Mufindi 1700 t a v Tukuyu 450 t. V době nezávislosti v roce 1961 byla produkce čaje v Jižní vysočině zcela v rukou zahraničních společností a několika osadníků.  Brzy poté začali čaj pěstovat drobní zemědělci a v letech 1963/64 jich bylo asi 330 ha.

V roce 1968 byl založen Tanzanský čajový úřad, který má dvě hlavní funkce, z nichž jedna spočívá v řízení pěstování a zpracování čaje, především v sektoru drobných pěstitelů. V Tanzanii je nyní asi 28 700 farmářů s průměrnou výměrou pouze 0,3 ha, kteří produkují asi 4 000 t čaje ročně z přibližně 9 000 ha.

V roce 1990 Tanzanie vyprodukovala celkem 18 000 t zpracovaného čaje z osázené plochy asi 19 000 ha, což z této země činí třetího největšího producenta po Keni (cca 200 000 t) a Malawi (cca 40000 t).  Zimbabwe produkuje podobné množství jako Tanzanie.

Přibližně tři čtvrtiny národní úrody (cca 14000 t) se produkují v Jižní vysočině z cca 11000 ha osázených čajovými plantážemi, které se soustřeďují kolem továren v okresech Mufindi, Njombe, Rungwe a Tukuyu.  Čaj se přímo podílí na obživě nejméně 150 000 lidí žijících v Jižní vysočině.

Čaj je třetím největším zdrojem devizových příjmů v rámci zemědělského sektoru a byl v rámci Národního hlavního plánu zemědělského výzkumu označen za prioritní plodinu.