Stévie sladká - sušené a drcené listy

Sušené a drcené listy stévie sladké, která je hojně využívaná jako náhražka cukru. Ocení ji zejména diabetici.

Stévie jako sladidlo se dostává v posledních letech i do podvědomí Čechů. Máte s tímto sladidlem zkušenosti? Co byste o stévii sladké měli vědět?

Stévie sladká jako rostlina

Stévie sladká je rostlinou z čeledi hvězdnicovité, do které patří mnohé rostliny. Z těch nejznámějších to je slunečnice, sedmikráska, jiřina atd.
Stévie sladká je bíle kvetoucí tropická rostlina, která se původně vyskytovala hlavně v oblasti Jižní a Střední Amerika. Daří se jí v tropických a subtropických oblastech.

Rostlina začala být využívána kmeny v Paraguayi a Brazílii, které její pomocí sladili maté (nápoj z cesmíny paraquanské).

Pěstuje se hlavně kvůli své vysoké sladivosti, díky které se používá jako náhražka cukru. Má však trochu jinou příchuť.

Rostlina dorůstá do výšky 50 až 100 cm a má drobné listy sytě zelené barvy. Je ještě doplněná bílými kvítky. Původně šlo o jednoletou rostlinu, díky křížení z ní však vznikla víceletá rostlina.

Využití stévie sladké

Stévie sladká je zhruba 300x sladší než cukr. To ji umožňují sladivé látky, které označujeme jako steviosid (je v celé nadzemní části rostliny). Také obsahuje rebaudiosid A, rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid. I to jsou sladké látky. Kromě uvedených látek obsahuje i vitamíny (A,C,K, E,P), třísloviny, beta-karoten, některé minerály (fosfor, hořčík, vápní), vlákninu, riboflavin a rozpustitelný chlórofyl a xantofyl.

Stévie sladká se tedy využívá jako sladidlo. Na rozdíl od cukru není příliš kalorická, mohou ji i lidé s cukrovkou.

Úskalí stévie sladké

V poslední době je stévie sladká více propagovaná, ale není to tak dávno, co ji příliš přáno nebylo.

V roce 1991 totiž obdržel úřad pro Kontrolu potravin léčiv v USA anonymní stížnost, která označovala stévii za nebezpečný potravinový doplněk. Její prodej byl zakázán. Od roku 1995 se však mohla začít prodávat na léčebné účely. Studie totiž měla prokázat, že steviol je mutagenem. Tato studie však byla později kritizována a roku 2006 provedla Světová zdravotnická organizace novou studii, na jejímž základě bylo doporučené stévii opět prodávat jako potravinový doplněk.

Jsou však země, ve které je stévie využívaná mnohem déle, například v Japonsku je oficiálním sladidlem už třicet let.

Stévie sladká v České republice

Stévie byla v Evropské unie a tím i u nás schválená v roce 2011 a od té doby je možné ji používat v sušené formě.

Blíže o pěstování stévie

Budete-li si chtít stévii pěstovat, můžete si ji na jaře koupit jako venkovní rostlinu. Začínejte s venkovním pěstováním až zhruba v polovině května, aby vám stévii neohrozily mrazíky. Může se s ní setkat i pod pojmenováním sladká tráva.

Rostlina není vhodná pro domácí pěstování, protože její listy pak nedosahují vyššího množství steviósy, která ji činí sladkou. Pro podpoření sladkých látek je také důležité, aby rostlina měla dostatek tepla a světla.

Stévii je také možné pěstovat ze semínek, ale k tomu přistupujte pouze v případě, že už máte nějaké pěstitelské zkušenosti.

Stévie, respektive lístky stévie, se mohou stříhat průběžně, ale lepší je stříhat lístky pouze na konci vegetačního období, což je zhruba počátkem září. Budete mít jistotu, že v této době rostlina obsahuje nejvíce sladivých látek.

I když se dá v teplých krajích pěstovat jako trvalka, u nás to možné není, protože by zimu nepřežila.

Náhražky cukru

Sladidla představují náhražky cukru. Jedná se o potravinářskou přísadu. Mají podobnou chuť jako cukr, ale mají zpravidla menší množství potravinové energie.

Sladidla rozlišujeme na syntetická a přírodní, mezi která patří právě výše popsaná stévie.

Výhodnost užívání umělých sladidel je sporná. Odborníci poukazují na nejistotu ohledně jejich zdravotní nezávadnosti. Názory vycházející z výzkumů jsou však mnohoznačné.

Mezi dovolená sladidla v EU patří acesulfam draselný, aspartam, cyklamát sodný, sacharin, sukralóza, thaumatin, neohesperidin, steviol-glykosidy, neotam a směs aspratamu a acesulfamu.

Nedovolená jsou v Evropské unie sladidla alitam, brazzein, hernandulcin, lugdunam, monellin či pentadin.