Sencha Yamato KHC-12

Vysoce kvalitní japonská sencha z čajových plantáží v prefektuře Shizuoka, která vás omámí nádhernou svěží vůní a nasládlou chutí.

Sencha se hodí jak ke slavnostnímu popíjení, tak k odpolední relaxaci. Skvěle chutná společně se sushi.

Pokud si chcete vychutnat nejoblíbenější japonský čaj, tak zvolte tuto kvalitní třídu KHC 12. Pro běžné popíjení doporučuji senchu KKH-5, případně čínský čaj připravený metodou sencha. Určitě ochutnejte také nejoblíbenější senchu Fuji.

Složení: pravý zelený čaj vyrobený metodou sencha

Jak se vyrábí čaj sencha?

V továrnách v oblastech, kde se čaj pěstuje, se čerstvě nasbírané nezpracované čajové lístky zpracovávají na polotovar - surový čaj. Surový čaj se obvykle neprodává koncovým uživatelům, protože lístky mají nestejnou velikost a tvar, obsahují příliš mnoho vlhkosti a mají "travnaté" aroma.

1. Sběr

Při ručním sběru čaje Sencha se obvykle sbírají stonky s výhonkem a dva nebo tři otevřené lístky. Při strojovém sběru se obvykle sbírají stonky s výhonkem a čtyřmi nebo pěti otevřenými lístky. Čerstvě nasbírané syrové čajové lístky jsou stále živé a dýchají a vydávají teplo.

2. Provzdušňování a zvlhčování

Pokud se čerstvě nasbírané lístky ponechají tak, jak jsou, začnou okamžitě oxidovat a zahřívat se. Aby se zabránilo ztrátě kvality a zachovala se čerstvost, větrají se čerstvé listy vlhkým vzduchem, který pomáhá udržovat jejich vlhkost a odvádět teplo, které čerstvé listy vydávají.

3. Napařování

Aby se zastavilo oxidační a fermentační působení enzymů na lístky, zachovala se jejich zelená barva a odstranil se "travnatý" zápach, čajové lístky se napařují pomocí páry bez tlaku. Délka napařování je údajně klíčovým faktorem určujícím chuť, vůni a barvu čaje.

Proces napařování má významný vliv na barvu a kvalitu čaje Sencha. Čím delší je doba napařování, tím snadněji se buněčná membrána čajových lístků při pozdějším zpracování rozpadá. To následně vede k zakalení barvy čaje. Déle spařené lístky však mají jasnější lesk a zároveň se snižuje trpkost a aromatičnost.

4. Chlazení

Pokud se napařené čajové lístky ponechají při vysoké teplotě, ztratí svou jasnou barvu a jejich chuť a aroma se znehodnotí. Z těchto důvodů se pro zachování lesku a barvy čaje i jeho chuti a vůně nad spařené lístky vhání vzduch, aby se rychle ochladily na normální pokojovou teplotu.

5. První svinování

Aby listy změkly a snížil se obsah vnitřní vlhkosti, fouká se na ně horký suchý vzduch a zároveň se na ně vyvíjí tlak a přiměřené tření a stlačování.

6. Válcování a svinování

Lístky se lisují bez použití tepla, aby se rozbila jejich struktura a aby se při výrobě čaje snáze uvolnily jeho složky. Tímto procesem se také kompenzuje případné nedostatečné slisování během prvního válcování a obsah vlhkosti se sjednotí.

7. Druhé válcování

Vzhledem k tomu, že čajové lístky po válcování a svinování vadnou a mají stále poměrně vysokou vlhkost a nerovnoměrnou velikost a tvar, válcují se za současného vhánění horkého suchého vzduchu. Poté se vysuší a rozloží, aby byly připraveny k finálnímu svinování.

8. Konečné svinování

Aby čajové lístky získaly charakteristický jehlicovitý tvar, válcují se pouze v jednom směru, podobně jako při ručním válcování, přičemž se dále snižuje jejich vlhkost.

9. Sušení

Po konečném svinování mají lístky vlhkost přibližně 10-13 %, která se sušením horkým vzduchem sníží na 5 %. To umožňuje jejich dlouhodobé skladování a ještě více zvýrazňuje jejich charakteristické aroma.