Formosa Jasmine oolong - Velikost balení: 500 g

Znamenitý vysokohorský polozelený čaj ovoněný kvítky jasmínu. Hodí se jako čaj po jídle, případně jako ledový čaj.

Nálev dobré, poměrně vyvážené, lehčí květové, nepatrně kořeněné chuti.

Složení: polozelený čaj, květy jasmínu

Objevte historii tchajwanského čaje

Historie čaje na Tchaj-wanu začíná u Nizozemské východoindické společnosti, známé také jako VOC (Vereenigde Oostindische Compagnie). Společnost VOC byla založena v roce 1602 a získala monopol na všechny formy obchodu od mysu Dobré naděje po Magellanův průliv. Během své dvousetleté historie sehrála významnou roli v evropské kolonizaci Asie tím, že zakládala obchodní stanice od jižní Afriky až po Japonsko.

Součástí zakládací listiny VOC byla výsostná práva nad všemi pozemky, které vlastnila. Ze své základny v Batávii (dnešní Jakarta) ovládala celé indonéské souostroví, Cejlon a také oblasti Indie a Japonska.

Tchaj-wan byl Evropanům znám od roku 1542, kdy portugalští objevitelé objevili krásný ostrov, který pojmenovali Ilhla Formosa. Poté, co byla VOC vyhnána z nedalekého Penghu čínskými vojsky dynastie Ming, dorazila na Tchaj-wan v roce 1623 a využívala ostrov jako základnu pro obchod s Japonskem a Čínou.

Nizozemci rychle zjistili, že Tchaj-wan je výnosným zdrojem produktů, jako jsou jelení kůže, cukr a rýže. Na ochranu těchto obchodních zájmů postavila VOC dvě pevnosti, z nichž ostrov spravovala. Zavedli daňový systém, postavili školy a kostely a zavedli pravidla a předpisy upravující téměř všechny aspekty života, včetně cel, vlastnictví půdy a zemědělské výroby.

VOC podporovala čínské přistěhovalectví a zaměstnávala přistěhovalce na pěstování cukrové třtiny a rýže. Obchodníci z provincie Fujian dodávali Nizozemcům čínský čaj.

Zpráva guvernéra VOC z roku 1645 uvádí, že v centrální horské oblasti Tchaj-wanu rostl divoký čaj.

Dynastie Qing

Nizozemci byli z Tchaj-wanu vyhnáni v roce 1662, ale pod čínskou kontrolu se Tchaj-wan dostal až v roce 1683, kdy se stal prefekturou Číny dynastie Qing.

Kvůli občanským nepokojům a vzpourám v prvních letech vlády dynastie Qing byl Tchaj-wan považován za hrozbu. Existovaly obavy, že by povstalci mohli Tchaj-wan využít jako základnu pro vybudování odbojové armády, proto byla migrace Číňanů na Tchaj-wan omezena a těm několika málo přistěhovalcům byl zakázán vstup do centrálních horských oblastí Tchaj-wanu.

Navzdory těmto omezením přišlo na Tchaj-wan mnoho Číňanů. Většina z nich byli svobodní muži, kteří se nakonec oženili s domorodými ženami. Na základě práva sňatku mohli tito muži cestovat po horách Tchaj-wanu, kde se nacházely divoké čajovníky. Záznam z roku 1717 uvádí, že divoký čaj byl nalezen v okrese Chu Lo - dnešním okrese Chia Yi.

Pěstování čaje na Tchaj-wanu však začalo až na počátku 19. století. Sazenice z čínského okresu WuYi byly vysazeny poblíž města Jiufeng na severu Tchaj-wanu. Tento čaj byl určen pro místní spotřebu nebo pro obchod s Čínou.

V Číně platila přísná omezení zahraničního obchodu a tato omezení se vztahovala i na Tchaj-wan. V důsledku první opiové války v letech 1839-42 však byla Čína nucena otevřít pět přístavů pro zahraniční obchod. V roce 1860 byly otevřeny také tchajwanské přístavy Danshui a Kaoshiung.

To otevřelo cestu k založení nových průmyslových odvětví na Tchaj-wanu. Krátce po roce 1860 viděl Skot John Dodd obchodní potenciál tchajwanského čaje a poskytl zemědělcům na severu Tchaj-wanu půjčky na zvýšení produkce čaje.

Společnost Dodd and Company začala vyvážet tchajwanský čaj v roce 1869 a dodávala ho do Anglie a New Yorku. Čaj Formosan oolong (jak se mu říkalo) byl v USA dobře přijat, což zvýšilo prestiž tchajwanského čaje a povzbudilo další vývozce k založení obchodu. Vývoz čaje vzrostl ze 80 000 kg v roce 1865 na více než 8 milionů kg v roce 1885. Koncem 19. století byl čaj hlavním vývozním artiklem Tchaj-wanu.

Japonská éra - 1895 až 1945

První čínsko-japonská válka (1894 - duben 1895) probíhala mezi Čínou dynastie Qing a Japonskem dynastie Meiji, především kvůli kontrole nad Koreou. Během války Japonsko obsadilo ostrovy Penghu u západního pobřeží Tchaj-wanu a odřízlo Tchaj-wan od pevniny.

V důsledku této okupace byla Čína nucena postoupit Japonsku kontrolu nad Tchaj-wanem. Tchajwanské síly se snažily tomuto postoupení bránit vyhlášením nezávislé republiky Tchaj-wan. Během pěti měsíců však Japonci republikánské síly porazili a získali nad Tchaj-wanem kontrolu.

Japonci zvýšili produkci černého čaje a zároveň pokračovali ve vývozu čaje oolong a baozhong. Hlavními trhy pro tchajwanský černý čaj byly Rusko a Turecko.

V roce 1926 byl na Tchaj-wanu založen Výzkumný ústav čaje. Cílem ústavu bylo zkoumat zemědělské metody pro maximalizaci výnosů čaje a vyvíjet nové odrůdy čaje vhodné speciálně pro Tchaj-wan. Některé z těchto odrůd jsou oblíbené dodnes.

Za japonské éry byl tchajwanský čaj propagován po celém světě na mezinárodních veletrzích. Mezi hlavní trhy pro vývoz tchajwanského čaje patřilo Japonsko, Spojené státy, Velká Británie, Hongkong a Rusko.