Formosa Dong Ding

Poznejte více tchajwanské čaje

Když portugalští námořníci poprvé spatřili tyčící se, mlhou zahalené hory devadesát mil od čínského pobřeží, nazvali ostrov "Formosa" - "krásný ostrov". Psal se rok 1590 a je nepravděpodobné, že by tušili, jakou krásu a rozmanitost čajů bude tento zelený ostrov pěstovat.

Dlouhá historie čaje na Tchaj-wanu (dříve známém jako Formosa) je tvořena dvěmi pilíři; malé rodinné čajové zahrady a oolong. Více než 90 % celkové produkce čaje na Tchaj-wanu tvoří oolongy.

Tchaj-wan, nejmenší ze všech tradičních zemí produkujících čaj, nemá ideální geografické podmínky pro velkovýrobu čaje. Většina farem na ostrově sklízí čtyřikrát ročně, přičemž nadmořská výška některých plodin omezuje jejich sklizeň na dvakrát ročně. Nicméně právě díky této geografické poloze: chladné, vlhké a hornaté krajině spolu se staletými zkušenostmi zděděnými z japonské i čínské čajové kultury jsou tchajwanské čaje bezkonkurenčně kvalitní.

Historie

Ačkoli si na souostroví v určitém okamžiku činili nárok Portugalci, Španělé, Číňané a Japonci, byli to Nizozemci, kteří se jako první zasloužili o rozvoj obchodu s čajem na Tchaj-wanu. Psal se rok 1624 a Tchaj-wan sloužil jako strategický námořní přístav mezi Čínou a loděmi směřujícími do Evropy. Díky základům, které položili, se Tchaj-wan stal předním producentem čaje, a to i v době, kdy dynastie Čching o necelých šedesát let později Tchaj-wan znovu dobyla a sjednotila s pevninskou provincií Fujian. Následná vlna čínského přistěhovalectví na ostrov nenávratně změnila jeho čajovou kulturu.

Během několika následujících desetiletí sem proudili pěstitelé čaje z proslulých oblastí Anxi a Wuyi, kteří s sebou přinášeli své rostliny a obchodní triky. Oblasti Taipei a Nantou se staly epicentry rodinného pěstování čaje. V té době se většina čaje pěstovala pro vlastní spotřebu. Rýže a cukrová třtina zůstávaly na Tchaj-wanu výnosnými plodinami, ale koncem 19. století se rozběhl mezinárodní obchod s čajem.

V roce 1866 začal britský obchodník John Dodd prosazovat tchajwanské čaje na světovém trhu. Nabídl financování rodinným rolníkům, kteří souhlasili se založením plantáží, a postavil továrny v hlavním městě Tchaj-peji, čímž poprvé umožnil pěstitelům kontrolu nad všemi fázemi výroby.

Tato industrializace pokračovala i po dobytí Japonska v roce 1895. Rodinné zahrady na Tchaj-wanu se stále častěji měnily v mechanizované tovární farmy. Japonci zavedli čajové instituty a dokonce nabízeli školení pro začínající čajové mistry. Podporovali také produkci černého čaje v zemi, částečně proto, aby se vyhnuli konkurenci na domácím trhu se zeleným čajem.

Po druhé světové válce získali Tchaj-wan zpět Číňané a přeorientovali jej na produkci zeleného čaje nízké kvality určeného pro obchod s Japonskem a severní Afrikou. V občanské válce, která následovala nedlouho poté, se Tchaj-wan stal domovem Čínské republiky. Protože Tchaj-wan nebyl schopen konkurovat pevnině v boji o trhy se zeleným čajem a Japonsko se rychle stávalo soběstačným, převzal starý a oblíbený místní styl: oolong.

V zemi se zvyšovala kupní síla a Tchaj-wan se s ohledem na kvalitu před kvantitou vrátil ke kultuře malých rodinných čajových zahrádek, z níž vzešel. Až do osmdesátých let se většina tchajwanských čajů vyvážela. Vláda tyto tendence potlačila otevřením muzeí, pořádáním soutěží a čajových festivalů. Dnes je v zemi více než 30 000 pěstitelů čaje, z nichž většina nemá více než dva až osm zaměstnanců.

Čajová kultura

Tchaj-wan je také jediným významným producentem, který při třídění hodnotí všechny tři aspekty zážitku z čaje: vzhled lístků, vůni a chuť. V hlavních pěstitelských regionech totiž pořádá dvakrát ročně čajové soutěže, aby podpořil kvalitu. Farmáři předkládají své nejlepší čaje k posouzení porotě odborníků, vítězné čaje jsou oceněny zlatými, stříbrnými a bronzovými medailemi. Farmáři, kteří vyprodukují čaje oceněné zlatou medailí, se setkávají s věhlasem a velmi slušným příjmem z prodeje této sklizně - někdy se tak vytváří "termínový trh" s čajem, kdy zákazníci vykupují sklizeň na příští rok ještě předtím, než je list na keři. Díky své domácí popularitě se čaj na Tchaj-wan dováží třikrát častěji, než se vyváží.

Slavné čaje z Formosy

Pouchong ("Bao Zhong") - tento lehce oxidovaný oolong má velké, zvlněné, tmavě zelené listy, z nichž se získává světlý, zlatožlutý šálek. Zpracování zahrnuje minimální množství rolování (na každý zákrut se používá pouze jeden list) a lehké pražení. Pouchong v doslovném překladu znamená "zabalený do papíru", což je odkaz na způsob, jakým byl list původně prezentován. Město Pinglin, odkud pochází, se nachází v horách třicet minut od Tchaj-peje a je oblíbeným výletním místem místních obyvatel i turistů. Tento čaj, který se původně vyráběl k vonným účelům, je oblíbený pro svou jemnou květinovou chuť, máslovou strukturu a lehký zemitý podtón.

Tung Ting ("Dong Ding") - Nejstarší a nejznámější ze všech tchajwanských čajových stylů, Dong Ding, se zpracovává s lehkou nebo střední oxidací a vyniká svými pevně svinutými lístky ve stylu Min Nan (kuličky nebo koule) a plnou, sladkou a čistou chutí. Čaj Tung Ting se tradičně pěstuje v horách Nantou v nadmořské výšce přesahující 1 600 metrů a vyrábí se z kultivaru Qin Xin, jednoho z původních, který byl přivezen z čínské provincie Fujian. Tento čaj se může pochlubit hlubokým medovým aroma, máslovou chutí v ústech a tóny šeříku se svěžím rostlinným závěrem.

Bai Hao ("Orientální kráska") - Bai Hao se pěstuje na vysočině v severozápadní provincii Hsinchu a jeho oxidace se pohybuje mezi 65-70 %. V případě tohoto stylu jsou listy okousány hmyzem Jacobiasca formosana, drobným broučkem. To vyvolá v rostlině uvolnění obranného hormonu, který je zesílen oxidací. Shodou okolností je tento hormon docela chutný. Sbírají se pouze listy a pupeny, které byly okousány, což dává Bai Hao krásný podzimní šedočervený vzhled. Hledejte svěží, jemnou chuť medu, jablek a šťavnatých peckovin. Bai Hao mají mnohostrannou komplexnost a dlouhotrvající, čistý závěr.

Gao Shan Cha ("vysokohorský čaj") - široká klasifikace označující jakýkoli čaj, který roste ve výšce nad 1 000 metrů nad mořem do této kategorie spadá mnoho tchajwanských oolongů, včetně Ali Shan, Li Shan a Shan Lin Xi. Čaje Gao Shan jsou proslulé svou výraznou aromatikou, praženou rostlinnou chutí, dekadentním tělem a luxusním květinovým zakončením. Gao Shan Cha se pěstuje především ve středu ostrova, v masivu Centrálního pohoří, přičemž některé zahrady se rozkládají ve výšce přes 8 000 metrů.

Zajímavá fakta o čaji Dong Ding oolong

• Dong Ding Oolong je jedním z nejznámějších čajů Formosa Oolong. Původní oblast pěstování Dong Ding je velmi malá, ale roční produkce Dong Ding je vysoká. Tento čaj se dělí podle vůně, chuti a dochuti.
• Traduje se, že kvůli silnému dešti a kluzkým cestám se pěstitelé čaje pohybovali po horách v ponožkách a zároveň silně mrzli. A poté se hoře začalo říkat Mrazivý vrch. Mimochodem, další název pro čaj Dong Din je "po horských stezkách nahoru a dolů". Na této hoře jsou báječné podmínky pro pěstování čaje: dobrá půda, dostatečné množství dřeva, výška, teplota (kolem 22 stupňů Celsia) a roční srážky.
• Sklizeň čaje probíhá obvykle v dubnu až květnu.
• Při vaření se Dong Ding podrobuje důkladnému pražení, ale slabé oxidaci, poté se svinuje do hustých kuliček.
• Díky slabé oxidaci je tento čaj plný vitamínů, takže získáváme vynikající vitamínovou nálož, která dodává našemu tělu vitalitu a energii.