Moringa - jak na pěstování?

Pokud se zajímáte o zdravý životní styl, pak jste se již možná někdy setkali se stromem, který se nazývá moringa olejodárná. Z tohoto stromu se dá využívat téměř všechno. Moringa v sobě má obsaženy skutečně zajímavé látky, které lidskému tělu prospívají. Avšak západní civilizace se o moringu začala zajímat až relativně pozdě. Vzhledem k množství pozitiv se jistě každý začíná zajímat, jestli by se takový strom nedal pěstovat na zahrádce i v České republice. To se dozvíte na následujících řádcích a možná zjistíte i mnohé další informace, které ještě o morinze nevíte.

Obecně k morinze

Moringa olejodárná se řadí do vlastní čeledi moringovitých a existuje hned několik dalších druhů. Původní oblastí, kde se moringa začala rozšiřovat, je úpatí Himalájí. Před dávnými časy se ovšem moringa rozšířila do oblasti Madagaskaru, na indický subkontinent, do Jižní a Střední Ameriky nebo do Afriky. 

Kmen moringy je hnědý a běžně má tloušťku až třicet centimetrů. Maximálně strom vyroste do výšky dvanácti metrů, ale to se pro běžné pěstování příliš nehodí, a proto se seřezává a nevadí ani seříznutí do výšky jediného metru. Moringa se v některých oblastech velice často využívá jako základní potravina. Listy se tedy stávají součástí potravy hlavně v Africe a na indickém subkontinentu. Moringa se tam jí v syrovém stavu jako součást salátu nebo se uvaří do polévky či omáčky. Plody moringy jsou lusky, které se obzvláště v Indii konzumují podobně jako zelené fazolové lusky.

Setkat se můžete i s vývozem konzervované moringy. Semena v sobě mají mnoho oleje, který se lisuje a následně se využívá v potravinářství či v kosmetice. Z moringy se dají konzumovat dokonce i květy, jež se vaří stejně jako listy. Kořen stromu se dá využívat jako náhražka za křen, nicméně v tomto případě se musí dávat trochu větší pozor, jelikož kořeny obsahují nebezpečný alkaloid zvaný spirochin. Použitelná je i kůra stromu, z níž se zase získává hrubé vlákno. Z něj se vyrábí provazy a rohože.

Moringa v sobě má řadu výjimečných látek. Širý svět byl překvapen, jakou má moringa rovnováhu minerálů, antioxidantů a aminokyselin. Moringa olejodárná v sobě má téměř sto již ověřených živin, jež jsou vynikajícím způsobem vstřebatelné na buněčné úrovni. Moringa se též dá označit za velice bezpečnou rostlinu, jelikož nebyly prokázány žádné zprávy o toxicitě. Ostatně používali ji již staří Indové a zaznamenali ji ve svých starověkých textech.

Pěstování moringy

Moringa roste na území, které je tropické a subtropické. Nejraději má suché, písčité a jalové půdy. Ostatně i rychlost růstu a plodnost stromu závisí přímo úměrně na kvalitě půdy, vláze a teplotě. V Evropě se ovšem morinze příliš nedaří. Prozatím se podařilo ve větším rozsahu pěstovat moringu jen na kanárském ostrově Tenerife. Jinak se moringa na „starém kontinentu“ uchytila pouze ve sklenících. 

Rostlina není mrazuvzdorná a nejnižší teplota, kterou ještě dokáže zvládnout, je osm až patnáct stupňů Celsia. V současné době už se dají pořídit semena moringy i u nás, takže se dají vysévat v podstatě celý rok. Ideální je semena zasadit co nejdříve, protože poměrně brzy ztratí svojí klíčivost. Semena by se nejprve měla namočit do vody po dobu 48 hodin. Následně byste je měli zasít do hloubky jednoho až dvou centimetrů. Moringa potřebuje stále vlhký substrát a při pěstování v květináči ji musíte umístit na slunné místo, kde bude teplota mezi osmnácti až čtyřiadvaceti stupni Celsia. 

Semena by měla začít s klíčením již po čtyřech až šesti týdnech. Ovšem pěstování v českých podmínkách je skutečně velice obtížné a podmínky pro pěstování se morinze dají vytvořit jen s vypětím všech sil. Pokud patříte mezi zdatné pěstitele rostlin, pak můžete vzít pěstování moringy jako osobní výzvu, protože to s ní není v našich zeměpisných šířkách úplně nejjednodušší, což jistě poznáte zvláště v zimních měsících, protože se jedná o teplomilnou rostlinu.

Složité pěstování moringy v evropských podmínkách může být jedním z důvodů, proč se doposud západní svět příliš o moringu a její účinky nezajímal. Moringa je v naší kultuře stále ještě novinkou a jako taková je podrobena řadě výzkumů, aby bylo možné přesvědčivě prokázat, jaké má účinky na lidský organismus. V původních oblastech se řadí k důležitým složkám potravy, nicméně v Evropě je využívána pro svoje léčivé účinky. 

Pokud chcete ochutnat čaj s moringou, tak zkuste tuto ovocnou lahůdku - Granátové jablko s moringou, případně i samotné listy moringy.

K pozitivním efektům patří zlepšení zraku, léčba kožních alergií, vysokého krevního tlaku či nadýmání. Využít můžete i antibakteriální, protizánětlivé a antioxidační účinky. Studentům moringa pomáhá při soustředění, teenagerům proti akné a ženám s klimakteriem.