Jak se vyrábí čaj matcha?

I když by ve vás pohled do útrob míst, kde se matcha vyrábí a zpracovává, snadno mohl vzbudit dojem, že i zde se všechno odehrává pod taktovkou nejmodernějších vědeckých vymožeností, nenechte se zmást. Ve skutečnosti se tu totiž v technologii  zpracování čajových lístků za posledních minimálně osm století příliš nezměnilo. Snad nejvýmluvnějším dokladem této skutečnosti je fakt, že k finálnímu mletí se dodnes používají výhradně žulové mlýnské kameny, a příliš se nezměnila ani rychlost samotného mletí. Za hodinu tu totiž stále vyrobí pouhopouhých 30 až 40 gramů matchy. 

Nebývale příznivé účinky pití čaje matcha, stejně jako jeho unikátní chuť i vůně, jsou velice často spojovány především s legendárním procesem zastiňování čajových plantáží v období posledních týdnů před sklizní. Částečně tomu je skutečně tak. Právě nedostatkem světla nastartovaná zvýšená produkce  chlorofylu je nezbytnou podmínkou dobré matchy, ale jenom s ní si nevystačíme. Neméně důležitý je totiž také samotný proces zpracování čajových lístků po jejich sklizni. Od produkce „běžného“ zeleného čaje se liší v několika důležitých bodech, a nemáme tady na mysli jenom závěrečnou fázi mletí.

Bezprostředně po sklizni čajové lístky projdou horkou párou. Tento postup bezpečně zajistí, že listy nejenom zůstanou čerstvé, ale především se v nich udrží všechny důležité složky a živiny, díky kterým jsou zelené čaje tolik vyhledávané. Právě tato forma obrany proti fermentaci je ostatně také tím hlavním rozdílem mezi japonským zeleným čajem jako takovým, a ostatními druhy čaje. Do horké páry se lístky dostávají co nejrychleji po samotné sklizni, a to zhruba po uplynutí dvanácti až dvaceti hodin po sklizni. Horké páře jsou lístky vystavené jen po skutečně tu nejkratší možnou dobu – asi patnáct až dvacet vteřin.

Druhým důležitým krokem na cestě k hrsti čerstvé matchy je potom vysoušení. To probíhá v jakési obrovské rouře, kde jsou lístky sušeny o teplotě zhruba 180 °C. Během tohoto procesu lístky ztratí asi osmdesát procent svojí původní hmotnosti, důležité živiny v nich ale zůstanou zachovány.

Důležité je na tomto místě zmínit také to, že na rozdíl od mnoha jiných variant zeleného čaje tentokrát lístky nejsou srolované ani jinak pokroucené. Naopak pro výrobu matchy musí vždy zůstat ploché. A to z toho důvodu, že dalším krokem jejich zpracování je zbavení žilek a stopky. Pro tento účel slouží speciální stroj připomínající velký buben, který lístky projdou, aby následně vystoupily už jako tencha. Čili jako očištěný surový materiál, ze kterého je již možné pečlivým mletím vykouzlit samotnou matchu.

Samotné mletí je možné považovat v produkci čaje matcha za jakousi královskou disciplínu. Už více než osm století se totiž k tomuto účelu používají výhradně žulové kameny, které se zatím v budoucnu nezdá nic nahradit. Přestože je samozřejmě celý mlýn poháněn automaticky, mlýnské kameny si dodnes uchovávají stejný povrch jako v období samurajů, díky kterému je výsledný prášek tolik jemný. V této souvislosti se uvádí, že jedno zrníčko čaje matcha měří mezi pěti až deseti miliontinami (!) metru.