Záleží na vodě, z které připravujeme čaj?

Zvykli jsme si uvažovat nad tím, zda dáváme přednost čaji zelenému před černým, nebo spíše naopak. Zpravidla se pečlivě snažíme dodržovat předepsané postupy jejich přípravy. Značnou část života jsme se rozhodli zasvětit postupnému budování naší schopnosti ocenit i ty nejjemnější tóny  v chuti čaje. Nakonec i způsoby jeho servírování pro nás získávají na důležitosti. Jedna důležitá oblast však v tomto výčtu chybí, podobně jako v našem běžném myšlení o čaji: jak je tomu ale s vodou?  Která se hodí přípravě čaje nejlépe? Máme dávat pozor na to, čím pracně obstarané čajové lístky zaléváme?

Podle Východní tradice je vůbec nejlepší volbou při vaření čaje sáhnout po  džberu vody získané  přímo zprostřed rychle se řinoucí horské bystřiny. Vzhledem k tomu, že však v současné době například zhruba třetina Čechů žije v panelové zástavbě, je zřejmé, že tato ideální varianta dnes není dostupná úplně každému. Proto před námi stojí jasné dilema: voda z kohoutku či balená?

Nejprve se však krátce zastavme u některých souvislostí vlastností vody jako takové a přípravy čaje. Znalci čajového obřadu a spolu s ním i některých laboratorních technik - tak například často zdůrazňují, že v případě, kdy máme před sebou vodní zdroje, lahve či nádoby s vodou, jejíž PH překračuje hodnotu 7 je vhodné před vlastním vařením přistoupit k její filtraci. Jedině tak totiž můžeme účinně předejít přítomnosti nežádoucích složek ovlivňujících konečnou chut' vody, stejně jako příliš vysoké koncentrace minerálních látek.

Pokud je potom PH vody větší než 8.5, máme co do činění s tvrdou vodou, kdy z ní připravený čaj bude mít hořkou chut'. Filtrace je proto samozřejmě nezbytná i zde. Vždy pak platí jednoduché pravidlo, že v případech, kdy i po přefiltrování stále můžeme cítit vůni minerálů,  je tato voda příliš tvrdá pro vaření čaje jako takové, a je lepší ji úplně nahradit vodou balenou. Z výše uvedeného jasně  vyplývá, že milovníci čaje, kteří zároveň vlastní studnu, mohou v mnoha případech využít přímo své vody, stačí jen několik drobných kroků.

I zde je však třeba určité obezřetnosti. Pokud totiž sáhneme po balené vodě minerální, vystavujeme se riziku, že výsledný nálev bude takříkajíc chutnat po železe. Rozhodneme-li se naopak využít balené vody testilované, půjde o vodu příliš měkkou, což se ve výsledku odrazí na mdlé chuti takto připraveného čaje. Jako nejlepší možnost se tak zde ukazuje některá z pramenitých vod, vyznačující se ideálně neutrálními hodnotami PH.

V našich zeměpisných šířkách však stejně vhodnou variantou může být i čaj jednoduše připravený z vody z kohoutku. Nakonec i proto je mnoha odborníky hodnocena z hlediska přípravy čaje jako vůbec nejlepší. Ve většině případů pak ani není třeba přistupovat k její filtraci. Je-li nicméně voda ve vašem vodovodu přece jen příliš tvrdá, stačí pořidit jednoduchý filtr, a především pak pamatovat na zlaté pravidlo. Čaj potom připravujeme vždy z čerstvě přefiltrované vody.