Účinnost pití rooibosu při boji s rakovinou
Před třemi lety byla konečně zveřejněna souhrnná studie Jihoafrické asociace pro boj s rakovinou (CANSA), která mapuje to nejdůležitější, co se za posledních padesát let intenzivního výzkumu podařilo zjistit o potenciálních možnostech využití roiboosu v zatím nerovném souboji s touto nebezpečnou chorobou. K výsledkům se upírala velká pozornost vědců z celého světa: už proto, že roiboos je ve srovnání s mnoha ostatními léčebnými prostředky čistě přírodní a především levný i dobře dostupný. A nutno říci, že především z hlediska prevence rakoviny (ale nejenom jí) zatím výsledky vypadají velice povzbudivě.
S velkými nadějemi se v tomto směru vzhlíželo především k poměrně nedávno rozšířenému zelenému roiboosu, u něhož již předchozí studie potvrdily vyšší koncentrace některých důležitých látek, které mají velký potenciál právě ve vztahu k prevenci a léčbě rakoviny. Klasický červený roiboos sice tyto látky rovněž obsahuje, ale tentokrát v o něco menším množství.
V průběhu výzkumu totiž bylo mimo jiné zjištěno, že neferementovaný, tedy zelený, roiboos dokáže výrazně zpomalovat růst rakovinných buněk.
Lístky keře čajovníkovce, z něhož se roiboos získává, totiž obsahují množství flavonoidů, čili sekundárních metabolitů se silným antioxidačním účinkem. A právě flavonoidy jsou jsou látkami, u nichž je doložena řada zajímavých zdravotních účinků, kdy kromě samotné rakoviny prospívají třeba i u těch, kdo trpí cukrovkou, Alzheimerovou chorobou nebo nemocemi srdce a oběhového ústrojí.
Podle autorů studie je přitom v případě, že chceme využít preventivního potenciálu roiboosu na maximum, vhodné do našeho jídelníčku zapojit jeho pravidelné popíjení, a to nejlépe v rozsahu alespoň pěti až šesti šálků denně. Díky tomu totiž budeme mít zaručený dostatečnou denní produkci glutationu, což je antioxidant vyráběný přímo v našem těle, u něhož již v minulosti byla bezpečně prokázána schopnost preventivně čelit možnému rozvoji rakoviny.
Roiboos jako takový podle dosavadních závěrů dokáže s rakovinou úspěšně zápolit přinejmenším pěti různými způsoby.
Jednak brání poškození lidského DNA a mutagenezi, díky čemuž zároveň přímo omezuje výskyt a intenzitu buněčných změn spojených s rakovinným bujením. Obsahuje totiž quercentin, orientin a luteolin, což jsou látky odstraňující z těla volné radikály, která stojí za nežádoucím poškozováním DNA lidských buněk.
Spolu s tím roiboos napomáhá zastavení dalších buněčných změn přímo vedoucích k rozvoji rakoviny u buněk, ve kterých už došlo k závažným poškozením struktury DNA, a které by se proto jinak mohly stát našemu tělu nebezpečné. Roiboos navíc už existujícím rakovinným buňkám brání v jejich další reprodukci, a tím i tvorbě nádorů.
Mimo všech těchto procesů ale roiboos preventivně působí také zejména jeho podporou správného fungování některých – z hlediska boje s rakovinou – důležitých funkcí jater. A to jednak tím, že napomáhá zlepšení úrovně vylučování nežádoucích látek, které mohou stát za potenciálním rozvojem některé formy rakoviny, ale především podporou přirozené tvorby antioxidantů vznikajících v samotných játrech.
Všechny tyto závěry tak zřetelně naznačují, že věda v roiboosu našla vítaného spojence zejména v olbasti prevence výskytu rakovinu. A to o to důležitějšího, oč je samotný roiboos cenově dostupný, nenáročný na přípravu a především lidskému tělu prospěšný už sám o sobě.