Může být čaj lokální? České bylinky jako alternativa

Když se řekne „čaj“, většina z nás si představí horký šálek, který zahřeje na těle i na duši. Málokdo ale řeší, odkud se k nám vlastně vzal. Pojďme se podívat na to, zda musíme pro dobrý šálek sahat až na druhý konec světa, nebo zda ty největší poklady nerostou hned za naším plotem.

Pravý čaj vs. bylinky: Jak to vlastně je?

Na začátek si pojďme udělat jasno v pojmech. Klasický pravý čaj pochází z lístků čajovníku (Camellia sinensis), který miluje tropy a subtropy Asie. Podle toho, jak se lístky zpracují, pak pijeme čaj zelený, černý, bílý nebo oolong. Všechny mají společné jedno – obsahují kofein (tein) a specifickou, natrpkou chuť.

U nás doma ale slovem „čaj“ běžně označujeme i to, co jsou z botanického a legislativního hlediska bylinné nálevy – tedy spařené květy heřmánku, lístky máty nebo plody šípku. Tyhle „čaje“ v sobě čajovník nemají, takže v nich (až na výjimky) nenajdete ani kapku kofeinu. Zatímco pravý čaj pijeme hlavně pro povzbuzení a chuťový rituál, bylinky ukrývají nesmírnou rozmanitost chutí a často je vaříme s jasným záměrem: ulevit tělu nebo uklidnit pocuchané nervy. A co je nejlepší? Čajovník u nás na poli nevypěstujete, ale pro bylinky stačí zajít na zahradu nebo nejbližší louku.

Proč dát šanci lokálním bylinám?

Dovážet čajové lístky přes půl zeměkoule s sebou nese obří uhlíkovou stopu a hromady obalů. Když ale zalijete mátu ze záhonu nebo heřmánek od souseda, příroda vám poděkuje. Navíc přesně víte, že vaše bylinky nevyrostly na chemií stříkaných monokulturních plantážích.

Pitím místních rostlin navíc probouzíme tradici našich prababiček. Než se k nám v 17. a 18. století dostal exotický čaj, lidé běžně sbírali lípu, bez, mateřídoušku nebo šípky. Věděli, že lipový květ je v zimě vypotí z nejhoršího nachlazení a šípek jim dodá sílu.

Sbírání bylinek je navíc skvělý způsob, jak zpomalit a vrátit se k přírodě. Učí nás to vnímat roční období a respektovat krajinu (třeba když nesebereme všechen bezový květ, ale necháme něco i pro včely). A v neposlední řadě – vlastnoručně nasbíraný čaj je v podstatě zadarmo, zatímco za prémiové zahraniční čaje necháte v obchodě nemalé peníze.

Velký průvodce českou čajovou zahrádkou

Naše příroda nabízí neuvěřitelné bohatství. Zde jsou ty nejznámější a nejchutnější bylinky, které si můžete nasušit do zásoby:

• Heřmánek pravý: Klasika s medovou vůní. Skvěle uklidňuje nervozitu, pomáhá při úzkostech a před spaním. Dokáže mírnit křeče v břiše, nadýmání a záněty dýchacích cest. Pozor: U citlivých lidí může vyvolat alergickou reakci a těhotné ženy by to s ním neměly přehánět.

• Máta peprná: Mrazivě osvěžující parťák pro unavený žaludek. Uvolňuje křeče při zažívání, pomáhá proti nevolnosti a mentol v ní obsažený krásně protáhne ucpaný nos. Chuťově je skvělá i ledová. Pozor: Může zhoršovat pálení žáhy (reflux) a není vhodná pro úplně malá miminka.

• Meduňka lékařská: Bylinka s nádhernou citronovou vůní, která funguje jako pohlazení po náročném dni. Je ideální na nespavost a stres. Chutná jemně nasládle a můžete ji popíjet dlouhodobě. Pozor: Pokud máte velmi nízký tlak, může vás utlumit ještě o trochu víc.

• Květ lípy: Symbol českého bylinkářství. Když na vás leze rýma, lipový čaj vás zachrání – silně potí, snižuje horečku a usnadňuje odkašlávání. Navíc voní po medu a uklidňuje mysl. Pozor: Kvůli silnému potopudnému účinku ho nepijte litry denně po celé měsíce, schovejte si ho spíš na období nemocí.

• Květ černého bezu: Další zimní zachránce. Pomáhá uvolnit ucpané dutiny, snižuje horečku a tlumí histaminové reakce při senné rýmě. Má jemnou květinovou chuť. Pozor: Květy jsou bezpečné, ale syrové bobule (plody) bezu mohou způsobit nevolnost.

• Šípek: Skutečná vitamínová bomba. Obsahuje až třicetkrát více vitamínu C než citróny, k tomu spoustu železa a antioxidantů. Má příjemně nakyslou chuť. Tip pro přípravu: Aby se nezničil vitamín C, drcené šípky nechte luhovat přes noc ve studené vodě a ráno je jen ohřejte do 40 °C. Můžete je ale zalít i podruhé a krátce povařit – získáte sytě červený „druhák“ s plnou chutí.

• Kopřiva dvoudomá: Královna jarního detoxu. Čistí krev, podporuje ledviny a dodává tělu železo, což pomáhá proti chudokrevnosti a jarní únavě. Chutná trochu jako špenát. Pozor: Pijte ji jako kúru maximálně 2 až 3 týdny v kuse, ať nepřetížíte ledviny.

• Mateřídouška obecná: Voňavá divoká příbuzná tymiánu. Je to skvělý lék na kašel a zahlenění, navíc dezinfikuje dýchací cesty. Podle bylinkářů pohladí duši a pomáhá proti melancholii; bylinářka Radka Svatošová ji dokonce doporučuje jako ranní životabudič namísto kávy. Pozor: Ve velkém množství není vhodná pro těhotné a lidi s nemocnou štítnou žlázou.

• Dobromysl obecná (Oregano): Už její název napovídá, že přináší „dobrou mysl“. Působí jako mírné přírodní antidepresivum, zlepšuje náladu a pomáhá při zažívacích potížích. Čaj má příjemně kořeněnou, lehce nahořklou chuť. Pozor: Není vhodná ve velkých dávkách v těhotenství.

• Třezalka tečkovaná: Silné přírodní antidepresivum. Dokáže prokazatelně zlepšit náladu při zimních chmurách, úzkostech a nespavosti. Velký pozor: Významně ovlivňuje účinek léků v těle (včetně antikoncepce nebo jiných antidepresiv) a způsobuje citlivost na slunce (při jejím pití se neopalujte). Není pro děti a těhotné.

• Šalvěj lékařská: Mistr dezinfekce. Odvar je nejlepší na kloktání při bolesti v krku, aftech nebo zánětech dásní. Skvěle také tlumí nadměrné (např. noční) pocení. Pozor: Obsahuje thujon, který je ve vyšších dávkách toxický. Šalvěj pijte jen krátkodobě při nemoci, v těhotenství a při kojení se jí vyhněte úplně.

• Měsíček lékařský: Oranžové sluníčko, které čistí krev a pomáhá regenerovat játra a žlučník. Hojí sliznice při žaludečních vředech a ženám ulevuje od silné a bolestivé menstruace. Chuť je jemně hořká.

• Řebříček obecný: Tradiční ženská bylina. Pomáhá srovnat nepravidelný menstruační cyklus, tlumí křeče dělohy a podporuje trávení. Pozor: Neužívejte v těhotenství, při kojení a pokud berete léky na ředění krve.

• Listy maliníku, ostružiníku a jahodníku: Skvělá a bezpečná směs na běžné pití. Nálev z lesního listí chutná podobně jako jemný černý čaj (naši předci listy dokonce fermentovali, aby chuť ještě zvýraznili). Maliník navíc pomáhá harmonizovat ženský cyklus a pije se na konci těhotenství pro usnadnění porodu.

• Semínka fenyklu, anýzu a kmínu: Sladce kořeněná trojkombinace, kterou zná každá maminka. Pomáhá proti nadýmání a kojeneckým kolikám, podporuje tvorbu mateřského mléka a usnadňuje vykašlávání.

A pokud chcete experimentovat dál, vyzkoušejte listy jitrocele nebo žluté květy divizny a slézu na kašel, kontryhel pro ženské zdraví, pár kvítků levandule či chmelové šištice pro tvrdý spánek, nebo hloh na podporu srdce. (U kozlíku raději sáhněte po tinktuře, čaj totiž silně zapáchá).

Jak dopadá srovnání tváří v tvář?

Svět pravého čaje a svět bylinek se ale vůbec nemusejí vylučovat. Naopak se skvěle doplňují. Ráno vás probere zelený čaj, přes den vás může hydratovat konvice slabého mátového čaje a večer vás do postele doprovodí voňavá meduňka.

6 zlatých pravidel pro domácí čajování

Pokud chcete vyrazit na bylinky, držte se těchto jednoduchých rad, ať z nich dostanete to nejlepší:

1. Sbírejte s rozumem: Chodit na bylinky k silnici nebo u stříkaného pole nemá smysl. Sbírejte za sucha, ideálně dopoledne, když uschne rosa. Rostliny bezpečně určete (pomůže atlas nebo aplikace) a berte jen tolik, kolik spotřebujete. Na louce nemačkejte bylinky do igelitky, raději použijte košík.

2. Sušte ve stínu: Zapomeňte na přímé slunce, to by spálilo všechny vonné silice a vitamíny. Bylinky rozprostřete v tenké vrstvě na síto nebo pečicí papír na suchém a větraném místě do 35 °C. Dobře usušená bylina šustí a láme se.

3. Skladujte ve tmě: Bylinky nasypte do sklenic s dobrým uzávěrem a schovejte do temné skříně. Vydrží vám rok až dva, pak už ztrácejí vůni a sílu. Pokud ucítíte zatuchlinu, nekompromisně je vyhoďte.

4. Správné louhování: Na běžný hrnek stačí 1 až 2 lžičky sušené byliny (u čerstvých dejte dvojnásobek). Zalijte horkou vodou a nechte 5 až 15 minut odstát pod pokličkou – to je důležité hlavně u máty či mateřídoušky, aby vám ty nejvoňavější látky neutekly s párou. Tvrdé plody (šípek) nebo kořeny je lepší krátce povařit.

5. Míchejte jako alchymista: V jedné směsi kombinujte ideálně 2 až 5 bylinek. Jedna by měla být hlavní (léčivá), další podpůrná a třetí pro vůni a chuť. Skvěle funguje třeba zimní trojka: lípa + bez + šípek. Nemíchejte dohromady bylinky s opačnými účinky (např. povzbuzující a uspávající).

6. Přírodní neznamená bezpečné: Bylinky mají skutečnou moc, proto k nim přistupujte s respektem. Třeba takový podběl se dřív pil na kašel běžně, dnes už víme, že při dlouhodobém pití škodí játrům. Těhotné ženy a malé děti by měly být s výběrem bylinek obzvlášť opatrné.

Slovo závěrem

Čaj rozhodně může být stoprocentně lokální – pokud pod tímto slovem vnímáme jakýkoliv lahodný teplý nápoj z darů přírody. Naše louky a zahrady nám nabízejí plnohodnotný svět plný vůní, barev a zdraví. Nemusíte hned vyhazovat krabičku s Earl Greyem, stačí občas vyměnit jeden šálek denně za českou bylinku. Vaše tělo, peněženka i planeta to ocení.

Udělejte si z přípravy bylinkového čaje svůj vlastní rituál, zachumlejte se do deky s medem a citronem a užijte si tu domácí pohodu v hrnku. Ta je totiž k nezaplacení.