Jaký zelený čaj vybrat, když nechci hořkou chuť?

Zelený čaj nemusí být hořký ani nepříjemně trpký. Pokud jste dosud pili zelený čaj, který stahoval ústa nebo po něm zůstávala výrazná hořkost, může být problém v konkrétním druhu čaje, ale velmi často také v přípravě. Některé zelené čaje jsou přirozeně jemnější, nasládlejší a méně svíravé než jiné – a právě na ně bych se při prvním výběru zaměřil.

Existuje zelený čaj, který není hořký?

Ano, ale je dobré upřesnit, co tím myslíme. Prakticky každý zelený čaj může při nevhodné přípravě získat hořkou nebo příliš svíravou chuť. Když jemný čaj zalijete vroucí vodou, použijete příliš mnoho lístků a necháte jej dlouho louhovat, může chutnat úplně jinak, než zamýšlel jeho výrobce.

Naopak správně připravený kvalitní zelený čaj může být velmi jemný, nasládlý, květinový, oříškový nebo plný umami.

Pokud se zelenými čaji teprve začínáte, doporučuji také můj přehled nejlepších zelených čajů pro začátečníky, ve kterém jednotlivé čajové styly porovnávám podrobněji.

Hořkost a svíravost nejsou totéž

Tyto dva pojmy se často zaměňují.

Hořkost vnímáme především jako chuť na jazyku. U zeleného čaje se na ní mohou podílet například katechiny a kofein.

Svíravost je spíše pocit sucha a stažení v ústech. Připomíná například velmi silný černý čaj nebo nezralé ovoce.

Určitá míra obojího může být přirozenou součástí čaje a nemusí být na škodu. Pokud ale hořkost překryje všechny ostatní chutě, je dobré změnit buď čaj, nebo způsob přípravy.

1. Lung Ching – jedna z nejbezpečnějších voleb pro začátek

Pokud mi někdo řekne, že chce vyzkoušet čistý zelený čaj, ale bojí se travnatosti a hořkosti, mezi prvními bych doporučil Lung Ching neboli Dračí studnu.

Tento klasický čínský zelený čaj bývá charakteristický jemnou, hladkou chutí s tóny:

• kaštanů,

• mandlí a dalších oříšků,

• mladého hrášku,

• zelených lístků,

• jemné sladkosti.

Lístky se při výrobě zahřívají suchým teplem, což je jeden z důvodů, proč se chuťový profil tolik liší od typické japonské Senchy.

Dobře připravený Lung Ching zpravidla nepůsobí agresivně hořce. Pokud vás láká právě tento styl, podívejte se na můj výběr zelených čajů Lung Ching.

Lung Ching je zároveň dobrým příkladem toho, že zelený čaj nemusí chutnat jen „po trávě“. Pokud máte rádi kaštanové, mandlové a jemně pražené tóny, můžete vybírat také mezi oříškovými a kaštanovými zelenými čaji.

Jak Lung Ching připravit, aby nebyl hořký?

Jako výchozí bod bych použil přibližně:

• 3–5 g čaje,

• 200–250 ml vody,

• 75–80 °C,

• 1–2 minuty louhování.

Pokud je nálev stále příliš výrazný, nesnažil bych se problém řešit přidáním další vody až po vylouhování. Při příštím nálevu raději snižte teplotu nebo zkraťte čas.

2. Mao Feng – jemný, svěží a často lehce nasládlý

Další velmi dobrou cestou jsou čínské čaje typu Mao Feng.

Mao Feng není jeden konkrétní čaj z jedné zahrady. Pod tímto označením najdeme řadu zelených čajů z různých oblastí Číny, jejichž chuť se může výrazně lišit.

Často ale nabízejí kombinaci:

• jemné svěžesti,

• květinových tónů,

• lehké přirozené sladkosti,

• jemných oříškových nebo kaštanových tónů.

Pokud nechcete výrazně travnatý japonský styl, může být Mao Feng velmi příjemnou alternativou k Lung Chingu.

U jemnějších Mao Fengů doporučuji začínat přibližně kolem 75–80 °C a teplotu případně postupně upravovat podle konkrétního čaje.

3. Kukicha – lehká a přirozeně nasládlá japonská alternativa

Ne každý jemný zelený čaj musí pocházet z Číny.

Pokud vás láká Japonsko, ale nechcete začínat výraznou Senchou nebo intenzivním Gyokurem, stojí za pozornost Kukicha.

Kukicha se vyrábí převážně z jemných stonků a řapíků čajovníku. Díky tomu má trochu jiný charakter než běžné listové zelené čaje.

Chuť bývá lehčí a často se v ní objevuje:

• přirozená sladkost,

• jemné rostlinné tóny,

• lehká oříškovost,

• svěží zelený charakter.

Kukichu bych doporučil zejména tomu, komu se líbí japonský styl zelených čajů, ale výrazná travnatost nebo svíravost klasické Senchy je na něj zatím příliš intenzivní.

4. Sencha může být jemná – jen vyžaduje správnou přípravu

Sencha má někdy mezi začátečníky neprávem pověst velmi hořkého zeleného čaje.

Ve skutečnosti může kvalitní japonská Sencha nabídnout svěží, nasládlou a velmi čistou chuť s tóny mladé trávy, zelených lístků a umami.

Problém bývá často v tom, že ji někdo připravuje stejně jako černý čaj.

Vroucí voda a několikaminutové louhování mohou z jemné Senchy vytvořit výrazně svíravý nálev.

Pokud s ní začínáte, doporučuji zkusit přibližně:

• 3–5 g čaje,

• 200–250 ml vody,

• 70–80 °C,

• přibližně 1–2 minuty.

Konkrétní Senchy se ale výrazně liší, proto se vždy řiďte také doporučením u daného čaje.

Pokud máte rádi svěží zelenou a lehce travnatou chuť, Senchu bych kvůli obavám z hořkosti určitě nezavrhoval. Jen vyžaduje trochu větší pozornost při přípravě.

Čínský nebo japonský zelený čaj?

Pro začátečníka, který výslovně říká „nechci hořký zelený čaj“, může pomoci velmi jednoduché orientační pravidlo.

Čínské zelené čaje

Mnoho čínských zelených čajů nabízí jemnější oříškové, kaštanové, květinové nebo přirozeně nasládlé tóny.

Proto bych při obavách z hořké nebo výrazně travnaté chuti často začínal právě zde.

Dobré první volby jsou například:

Lung Ching → oříškový, kaštanový, jemný
Mao Feng → svěží, květinový, lehce nasládlý

Japonské zelené čaje

Japonské zelené čaje jsou často svěžejší, zelenější a travnatější. U některých může výrazně vystupovat také umami a sladkost.

To ale automaticky neznamená větší hořkost.

Například Kukicha může být velmi jemná. Dobře připravená Sencha může být svěží a nasládlá a zastíněné čaje mohou překvapit výraznou sladkostí a umami.

Rozdíl je především v charakteru chuti.

Nechci travnatý zelený čaj. Co mám vybrat?

Hořkost a travnatost jsou dvě různé věci, ale začátečníci je někdy popisují podobně.

Pokud vám vadí typická „zelená“, rostlinná nebo travnatá chuť, doporučil bych začít spíše čínskými čaji.

Za mě je nejjednodušší cesta:

Lung Ching → pokud chcete oříškovou a kaštanovou chuť
Mao Feng → pokud chcete jemnější květinovou a svěží chuť

Naopak výrazně zelené japonské čaje bych nechal až na další ochutnávání.

Pokud ještě přesně nevíte, co vám chutná, můžete vybírat také podle mého přehledu 7 chuťových profilů zeleného čaje.

Proč zelený čaj někdy zhořkne?

I velmi jemný čaj můžete připravit tak, že bude nepříjemně hořký.

Nejčastější důvody jsou čtyři.

Příliš horká voda

Zelený čaj obvykle nepotřebuje vroucí vodu.

U většiny zelených čajů je lepší začít přibližně mezi 70 a 80 °C, u některých robustnějších čajů o něco výše. Jemné japonské čaje mohou naopak dobře fungovat při ještě nižších teplotách.

Příliš dlouhé louhování

Více času neznamená automaticky více dobré chuti.

Když necháte zelený čaj v konvičce například pět nebo deset minut, do nálevu se dostane mnohem více látek odpovědných za hořkost a svíravost.

U většiny zelených čajů bych proto začal přibližně kolem 1–2 minut a podle výsledku čas upravil.

Příliš mnoho čaje

Čím více lístků použijete, tím koncentrovanější nálev získáte.

Pokud je čaj chuťově příliš ostrý, zkuste při příští přípravě použít o něco méně lístků nebo větší množství vody.

Čaj zůstává ve vodě i po „dokončení“ nálevu

Častá chyba vzniká například u hrnku se sítkem nebo konvice, ve které zůstane část vody mezi lístky.

Čaj se tak ve skutečnosti louhuje dál.

Proto doporučuji nálev po dosažení požadované chuti kompletně oddělit od lístků.

Zkuste zelený čaj připravit za studena

Pokud jste na hořkost mimořádně citliví, velmi zajímavou možností je cold brew.

Při této metodě se čaj nelouhuje v horké vodě, ale několik hodin ve studené vodě v lednici. Extrakce probíhá pomaleji a nálev bývá zpravidla jemnější, méně svíravý a přirozeně sladší.

Pro začátek můžete použít přibližně:

• 10–12 g čaje,

• 1 litr studené vody,

• 2–6 hodin v lednici.

Dobře funguje Sencha, Kukicha, Gyokuro, Kabusecha i některé čínské čaje. Pokud vás tento způsob přípravy láká, připravil jsem samostatný výběr zelených čajů vhodných na cold brew.

Je to také dobrý experiment: stejný čaj připravte jednou klasicky a podruhé za studena. Rozdíl v chuti může být překvapivě velký.

Moje jednoduché doporučení pro první nákup

Pokud chcete zelený čaj s co nejmenším rizikem nepříjemné hořkosti, vybíral bych podle chuti takto:

Chci jemný, oříškový a nasládlý čaj → Lung Ching

Chci jemný a květinovější čaj → Mao Feng

Chci lehký japonský zelený čaj → Kukicha

Chci typickou svěží japonskou chuť → jemnější Sencha

Pokud si zatím nejste jistí, doporučuji začít u čistých zelených čajů a vybírat podle chuťového profilu místo podle složitých názvů nebo země původu.

Když je zelený čaj hořký, nemusí být špatný

Jedna špatně připravená konvice ještě neznamená, že vám daný zelený čaj nechutná.

Než čaj zavrhnete, zkuste tři jednoduché změny:

1. snižte teplotu vody přibližně o 5–10 °C,

2. zkraťte louhování,

3. případně použijte o něco méně čaje.

Pokud se chuť výrazně zlepší, problém nebyl v samotném čaji, ale v extrakci.

A pokud vám ani potom výraznější zelený charakter nesedí, není důvod se do něj nutit. Zelených čajů existuje obrovské množství a mezi jemným Lung Chingem, květinovým Mao Fengem, lehkou Kukichou a svěží Senchou jsou chuťově velmi výrazné rozdíly.

Právě proto doporučuji nehledat jednoduše „nejlepší zelený čaj“, ale zelený čaj, jehož chuť odpovídá tomu, co máte rádi.