Jaký je rozdíl mezi bio a běžným čajem

09. 08. 2025

Čaj patří k nejpopulárnějším nápojům na světě a v obchodech se stále častěji setkáváme s čaji označenými jako bio (organické). Co však toto označení znamená a jak se bio čaj liší od běžného (konvenčního) čaje? Následující článek srozumitelně vysvětluje rozdíly v pěstování, chuti, vlivu na zdraví i životní prostředí. Zmíníme také systém certifikace bio čajů, běžné mýty s tím spojené a přidáme praktická doporučení pro výběr kvalitního čaje.

Způsoby pěstování: konvenční vs. organické zemědělství

Hlavní rozdíl mezi bio a běžným čajem spočívá ve způsobu pěstování na čajových plantážích. Konvenční (běžné) zemědělství využívá synteticky vyráběná hnojiva pro rychlejší růst a vyšší výnosy a také chemické pesticidy a herbicidy k ochraně před škůdci a plevelem. Naproti tomu organické (bio) zemědělství tato syntetická činidla nepoužívá – bio čaj se pěstuje bez syntetických pesticidů, umělých hnojiv či růstových regulátorů. Místo nich se využívají přírodní prostředky: např. kompost a organická hnojiva pro výživu půdy, biologická ochrana proti škůdcům (přirození predátoři, výluhy z rostlin) apod. Cílem je udržitelnost a přirozená rovnováha – organické zemědělství musí podporovat zdraví půdy, ekosystémů i lidí a dbát na dlouhodobou udržitelnost hospodaření.

Aby mohla být plantáž certifikována jako organická, musí splnit přísné podmínky. Půda nesmí být alespoň 3 roky ošetřována zakázanými chemickými prostředky (pesticidy, umělá hnojiva apod.), než získá status bio. Rovněž není povoleno použití geneticky modifikovaných organismů (GMO). Na takové plantáži se klade důraz na přirozenou úrodnost půdy – například střídání plodin, používání kompostu, pěstování doprovodných rostlin zlepšujících půdu apod. Ochrana čajovníků před škůdci a chorobami spoléhá více na prevenci a přírodní pesticidy (např. výtažky z rostlin nebo minerální látky), které jsou povolené v ekologickém zemědělství, namísto syntetických chemikálií. Naproti tomu na běžných čajových polích se často aplikují pesticidy preventivně a ve větší míře – to sice zvyšuje výnosy, ale také riziko zbytků chemikálií v čaji a zátěže pro životní prostředí.

Je třeba zmínit, že „bio“ pěstování je náročnější a obvykle dává nižší výnosy než intenzivní konvenční přístup. To je jeden z důvodů, proč jsou bio čaje dražší – farmář má vyšší náklady a menší produkci. Na oplátku však organické hospodaření zlepšuje kvalitu půdy (vyšší obsah organické hmoty, více půdních mikroorganismů) a snižuje kontaminaci krajiny agrochemií. Bio čajové zahrady bývají také pestřejší – místo monokultury čajovníku mohou zahrnovat stínící stromy a jiné rostliny, které podporují biodiverzitu a vytvářejí zdravější ekosystém.

Vliv na chuť a kvalitu nálevu

Jedna z častých otázek milovníků čaje je, zda bio čaj chutná lépe než běžný. Chuť a kvalita čajového nálevu závisí na mnoha faktorech – od odrůdy čajovníku a podmínek pěstování (nadmořská výška, klima) přes způsob zpracování lístků až po čerstvost čaje. Samotný status „bio“ není zárukou lepší chuti, stejně jako běžný čaj nemusí chutnat hůře. Ve skutečnosti nelze pouhým ochutnáním spolehlivě poznat, zda je čaj bio nebo ne; rozdíly v chuti mezi čaji jsou dány spíše druhem a kvalitou čajových lístků než samotným způsobem pěstování.

Někteří znalci uvádějí, že bio čaje mohou mít „čistší“ chuťový profil, protože při jejich výrobě nebyly použity syntetické chemikálie. Na druhou stranu, intenzivní hnojení v konvenčním zemědělství (zejména dusíkem) může ovlivnit složení čajových lístků a tím i chuť – například japonské zelené čaje gyokuro či matcha ze silně hnojených a stíněných plantáží mívají velmi výraznou umami chuť díky vysokému obsahu aminokyselin. Pokud se takové čaje pěstují organicky (s omezeným hnojením), mohou mít méně intenzivní chuť. To ale není pravidlem: kvalitní bio čaj z dobře vedené zahrady může chutnat výtečně.

Zajímavé jsou výsledky nedávné vědecké studie v Číně (2025), která porovnávala organicky a konvenčně pěstované zelené čaje. Podle senzorických hodnocení dosáhly bio čaje lepších známek za barvu nálevu, chuť i vůni – měly světlounce zeleno-žlutý nálev, čerstvou nasládlou chuť a bohaté aroma. Chemické rozbory těchto vzorků ukázaly, že organické čaje obsahovaly více volných aminokyselin a flavonoidů (antioxidačních látek) a také více esenciálních minerálů (jako vápník, draslík, hořčík apod.) než čaje konvenční. Naopak u konvenčních čajů byly vyšší hladiny některých katechinů (např. EGCG) a také nežádoucího kadmia. Aminokyseliny (jako theanin) přitom přispívají k sladší, umami chuti čaje, zatímco katechiny dodávají trpkost – to může být jeden z důvodů, proč organické čaje v testu chutnaly mírně jemněji a sladčeji. Jedna studie však nepostihne všechny čaje – rozdíly se mohou lišit podle regionu a způsobu zpracování. Celkově lze říci, že kvalitní čaj zůstane kvalitním čajem bez ohledu na bio certifikaci. Faktor bio může mírně ovlivnit chuť (např. čistotou či nižší trpkostí), ale mnohem podstatnější je celková kvalita suroviny a zpracování.

Možné zdravotní výhody bio čaje

Při úvahách o dopadu čaje na zdraví vyvstává otázka, zda je bio čaj zdravější. Organické čaje mají několik potenciálních výhod:

• Minimální rezidua syntetických pesticidů: Bio čaj by neměl obsahovat zbytky syntetických pesticidů a herbicidů, protože při jeho pěstování nebyly použity. Naproti tomu u běžných čajů mohou nepatrné množství reziduí chemických postřiků na lístcích zůstat – a při louhování částečně přecházejí do nálevu. Studie uvádějí, že při zalití čaje se do nálevu může uvolnit od ~7 % až do 87 % přítomných pesticidů v listech (podle rozpustnosti dané látky). Pokud však čaj splňuje přísné limity (MRL) stanovené zákony, zdravotní riziko pro spotřebitele je považováno za zanedbatelné. Přesto volbou bio čaje toto riziko dále eliminujete. Podle analýz je pravděpodobnost nálezu pesticidů u konvenčních plodin až čtyřnásobná oproti bio. U konvenčních čajů byly v minulosti odhaleny i nepovolené „legacy“ pesticidy (jako DDT či endosulfan) v některých vzorcích, zejména pokud pocházely z oblastí s méně přísnou regulací. Bio certifikace dává jistotu, že na čajovníky nebyly aplikovány zakázané látky.

• Více antioxidantů?: Čaj je sám o sobě bohatý na antioxidanty (flavonoidy, katechiny aj.), které přispívají k prevenci řady chronických onemocnění. Výzkumy naznačují, že organicky pěstované rostliny mohou obsahovat vyšší množství antioxidantů než konvenční – například rozsáhlá studie na Newcastle University zjistila u bio potravin v průměru o 18 % až 69 % vyšší hladiny různých antioxidantů. Důvodem může být, že rostliny v ekologickém režimu si samy vytvářejí více ochranných látek (antioxidantů) proti škůdcům. U čaje je situace složitější: obsah antioxidantů výrazně kolísá podle druhu a třídy čaje. Například obsah klíčového katechinu EGCG se u zelených čajů pohybuje od ~16 mg až po 203 mg na gram suchých lístků v závislosti na odrůdě a zpracování. Organický způsob pěstování může tento obsah zvýšit, ale pokud srovnáváme dvě různé odrůdy, rozdíl daný genetikou může být větší než rozdíl bio vs. nebio. Obecně ale platí, že bio čaj vám může dodat o něco více prospěšných antioxidantů, což se přirovnává k „porci navíc“ ovoce či zeleniny ve stravě navíc. Tyto látky přispívají ke snížení rizika rakoviny, kardiovaskulárních či neurodegenerativních onemocnění.

• Méně toxických prvků: Výhodou nepoužívání průmyslových hnojiv v bio zemědělství je i nižší obsah některých kontaminantů. Například dusičnany (dusík) bývají v bio plodinách cca o 10 % nižší. Studie také ukazují, že organické produkty mívají o ~48 % méně kadmia (těžký kov) než konvenční. Čajovník bohužel dokáže z půdy akumulovat i nežádoucí kovy jako olovo, kadmium či hliník. Bio certifikace nezaručuje, že v čaji nejsou žádné těžké kovy – ty totiž závisejí na čistotě půdy a prostředí. Dokonce existovala studie v Belgii, kde bio potraviny obsahovaly více olova, kadmia a rtuti než běžné (zřejmě vlivem znečištění prostředí). Přesto volbou čaje z ekologického zemědělství eliminujete alespoň zdroj další možné kontaminace – syntetická hnojiva mohou někdy obsahovat stopy těžkých kovů (např. fosfátová hnojiva kadmium). Organické hospodaření také přísněji kontroluje čistotu půdy před založením plantáže. Celkově lze říci, že bio čaje nabízejí vyšší garanci „čistoty“ produktu – obsahují minimum cizorodých chemikálií.

Za zmínku stojí i širší pohled na zdraví: Lidé, kteří preferují biopotraviny, mohou mít nižší zdravotní rizika. Například velká francouzská studie sledující desetitisíce lidí zjistila, že skupina s nejvyšší spotřebou bio potravin měla o 25 % nižší výskyt rakoviny oproti skupině s nejnižší spotřebou. Autoři však upozornili, že roli mohly hrát i jiné faktory zdravého životního stylu, nejen absence pesticidů. Přesto tento výsledek podporuje názor, že omezení příjmu pesticidů (např. volbou bio čaje) může být prospěšné jako součást zdravého životního stylu.

Všechny čaje – bio i běžné – obsahují kofein, antioxidanty a další látky, které mají prokazatelné účinky (pozitivní i negativní) na lidské zdraví. Z hlediska zdravotních benefitů je nejdůležitější samotný čaj jako takový, ať už bio nebo ne. Pití čaje (zejména zeleného) v rozumné míře je spojováno se snížením rizika řady nemocí díky antioxidantům. Bio čaj k tomu přidává výhodu menší chemické zátěže. Běžný kvalitní čaj ale při střídmé konzumaci také nepředstavuje hrozbu – jak již bylo řečeno, pokud splňuje bezpečnostní limity, neměl by obsah škodlivin překročit úroveň, kterou si tělo bez problému poradí.

Dopad na životní prostředí

Rozdílné zemědělské postupy se promítají i do vlivu pěstování čaje na okolní ekosystém. Konvenční čajové plantáže využívající chemické postřiky a hnojiva mohou negativně ovlivňovat půdu, vodu i biodiverzitu v regionu. Naproti tomu organické pěstování je obecně šetrnější k životnímu prostředí:

• Půda: Intenzivní používání umělých hnojiv může vést k vyčerpání půdy a úbytku půdních mikroorganismů. Některé chemikálie (např. herbicidy) také ničí půdní život. Organické hospodaření naopak podporuje zdravou půdu – pravidelné organické hnojení (kompost, zelené hnojení) zvyšuje obsah humusu, zlepšuje strukturu půdy a podporuje rozvoj půdního mikrobiomu. Studie z čajových plantáží potvrdily, že organický způsob výrazně zlepšuje stav půdy (např. stabilitu půdních agregátů v kyselejších půdách) oproti konvenčnímu. Dlouhodobá úrodnost půdy je tak v bio režimu udržitelnější.

• Voda: Chemická hnojiva (zejména dusíkatá) mají tendenci se vyplavovat do spodních vod a toků, kde způsobují znečištění a například eutrofizaci (přemnožení řas). Také pesticidy se mohou splachem dostat do řek a ovlivnit vodní organismy. Bio farmy tato syntetická agrovstava nepoužívají, takže riziko kontaminace vody je výrazně nižší. Organické metody (jako mulčování) navíc pomáhají zadržovat vodu v krajině a snižují erozi půdy na svazích čajových polí.

• Biodiverzita: Čajové monokultury s intenzivním používáním pesticidů bývají téměř „sterilní“ – chemie hubí škůdce, ale spolu s nimi i užitečný hmyz, ptáky a další živočichy. Organické zahrady mívají pestřejší společenstva – podporují výskyt opylujícího hmyzu, přirozených nepřátel škůdců (díky nim pak farmář ani nemusí tolik postřikovat) a obecně vytvářejí prostředí blízké přírodě. Výsadba stínicích stromů a různých rostlin (agrolesnictví) poskytuje úkryt pro ptáky a drobné živočichy. Celkově bio farma chrání biologickou rozmanitost více než konvenční, což prospívá stabilitě ekosystému. Zdravá biodiverzita mimochodem pomáhá i samotnému čaji – např. bohatý půdní život vede k odolnějším čajovníkům, kteří pak méně potřebují zásahy člověka.

• Chemická zátěž a klima: V ekologickém zemědělství nevzniká znečištění ve formě reziduí pesticidů v okolní přírodě. Pro čajové dělníky představuje bio pěstování bezpečnější prostředí (nejsou vystaveni toxickým postřikům při práci). Některé studie také poukazují, že organické farmy mají potenciálně nižší uhlíkovou stopu a vyšší schopnost vázat uhlík v půdě díky vyššímu obsahu organické hmoty.

Samozřejmě i organické farmy musí obdělávat půdu a odebírat z ní živiny sklizní, takže také vyžadují pečlivé hospodaření. Celková bilance je však jednoznačně příznivější pro bio: organické pěstování čaje prospívá půdě, udržuje zdravé ekosystémy a chrání vodní zdroje před kontaminací. Volbou bio čaje tak nepřispíváte k chemickému zatěžování přírody v pěstitelských zemích (například v Indii, Číně, Africe), což je etický rozměr spotřeby čaje.

Certifikace bio čaje a loga, která hledat

Aby si spotřebitel mohl být jistý, že čaj byl skutečně vypěstován ekologicky, existuje systém certifikací a označování bio produktů. Pěstitelé a zpracovatelé musí splnit stanovené standardy a projít kontrolou nezávislého certifikačního orgánu. Pokud vyhoví, mohou na obalu svých čajů používat ochranná loga a značky dokazující bio kvalitu. Mezi nejznámější certifikační značky u čajů patří:

EU Bio logo (Euroleaf) – Toto zelené logo s motivem listu tvořeného hvězdičkami je oficiálním označením ekologických produktů v Evropské unii. Od července 2010 je jeho používání na balených biopotravinách v EU povinné. U čajů (jakožto jednodruhového produktu) znamená, že 100 % obsahu pochází z ekologického zemědělství. U zpracovaných potravin obecně platí, že minimálně 95 % složek musí být bio, aby produkt mohl nést toto označení. Logo je obvykle doplněno kódem certifikační organizace a údajem o původu surovin (např. „CZ-BIO-001“ a „Mimo EU“ v případě čínského bio čaje dováženého do ČR). Eurolist garantuje, že produkt splňuje nařízení EU o ekologickém zemědělství (bez chemických hnojiv, pesticidů, GMO atd.).

USDA Organic – Kruh s nápisem USDA ORGANIC je oficiální pečeť Ministerstva zemědělství USA pro bioprodukty. Standardy v USA jsou velmi podobné EU – také vyžadují ekologické postupy a minimálně 95% podíl bio složek pro označení Organic. V USA se používá i označení 100% Organic (pokud je vše ze surovin bio) a slabší označení Made with organic ingredients (obsah 70–95 % bio složek, logo USDA se v tomto případě neuvádí). U čajů bývá zpravidla surovina 100% bio, takže certifikované čaje nesou logo USDA Organic. Pokud se setkáte s tímto logem na čaji v ČR, jde o čaj vyrobený pro americký trh nebo mezinárodní obchod. EU a USA si vzájemně uznávají své bio certifikace (od roku 2012 existuje tzv. ekvivalenční dohoda), takže čaj s USDA certifikací může být prodáván v EU jako bio a naopak.

JAS Organic (Japonsko) – Japanese Agricultural Standard (JAS) je japonský systém certifikace bio produkce zavedený roku 2000. Logo má tvar dvou protínajících se kruhů s nápisem 有機JAS. V Japonsku je ze zákona zakázáno označovat potraviny jako „organic“ (有機) bez tohoto loga JAS. Standardy JAS opět odpovídají mezinárodním – zákaz syntetických pesticidů, hnojiv, GMO atd. a požadavek 95% bio složek. Zajímavostí je, že méně než 5 % japonského čaje nese certifikaci JAS Organic. Důvodem jsou přísné podmínky a náklady certifikace; mnoho japonských farmářů produkuje špičkové čaje tradičními metodami, ale nemají oficiální bio osvědčení. Pro export do EU/Japonska platí dohoda o vzájemném uznávání – od roku 2015 Japonsko uznává EU bio certifikát a naopak, takže např. japonský bio čaj může být v EU prodáván pod EU bio logem a evropské bio produkty mohou v Japonsku nést logo JAS.

Soil Association Organic (UK) – Soil Association je prestižní britská organizace, která jako jedna z prvních začala certifikovat ekologické zemědělství (už od 60. let). Její černobílé kruhové logo s nápisem Soil Association Organic je nejznámější bio symbol ve Velké Británii – objevuje se na ~70 % tamních bio potravin. Standardy Soil Association vycházejí z pravidel EU, ale jsou v některých ohledech ještě přísnější (např. v oblasti welfare zvířat apod.). Pro spotřebitele je toto logo zkratkou k důvěře, že produkt byl vyroben v souladu s přírodou a udržitelně. U nás se s ním setkáme méně (např. na čajích dovážených z Británie nebo některých mezinárodních značkách).

Kromě výše uvedených existují i další certifikáty: např. Naturland nebo Demeter v Německu, Bio Suisse ve Švýcarsku aj., ale ty se na čajích v českých obchodech vyskytují zřídka. Dále je dobré odlišit označení fair trade (spravedlivý obchod) či Rainforest Alliance – ty se také objevují na čajích, ale týkají se sociálních a environmentálních standardů, nikoli nutně bio pěstování. Pokud tedy preferujete čaje bez chemie, hledejte výše uvedená loga bio certifikace. Ta jsou zárukou, že čaj prošel nezávislou kontrolou a odpovídá požadavkům na ekologickou produkci.

Časté mýty o bio vs. běžném čaji

Okolo „bio“ produktů panuje řada mýtů a zjednodušení. Podívejme se na ty nejčastější v kontextu čaje:

• „Bio čaj je vždy lepší (kvalitnější a chutnější).“
  Realita: Označení bio vypovídá o způsobu pěstování, nezaručuje automaticky vyšší kvalitu nebo lepší chuť. Kvalitu čaje určuje především kultivar čajovníku, podmínky prostředí a pečlivost při sklizni a zpracování. Můžete narazit na vynikající konvenční čaje od malých farmářů, kteří sice nemají certifikaci, ale své čaje produkují s láskou a péčí – a naopak existují i bio čaje, které jsou jen průměrné. Například u vysoce ceněných japonských čajů (gyokuro, matcha) někteří odborníci dokonce preferují konvenční, protože bio varianty mohou mít méně intenzivní chuť vlivem omezeného hnojení. Důležité je posuzovat každý čaj individuálně: bio čaj vysoké jakosti může být výtečný, ale běžný čaj špičkové kvality ho může překonat.

• „Běžný čaj je plný škodlivé chemie a zdraví nebezpečný.“
  Realita: Kvalitní běžně pěstovaný čaj od prověřeného producenta není „jed“. Pesticidy používané na čajích procházejí kontrolami a nesmí překročit předepsané limity. Moderní čajové zahrady se navíc často snaží minimalizovat chemické vstupy – i v konvenčním zemědělství se šlechtí odolnější odrůdy a zavádí integrovaná ochrana, takže množství reziduí v čaji dnes bývá nižší než před lety. Jak už bylo zmíněno, zdravotní rizika čaje jsou zanedbatelná, pokud dodržuje předpisy. Samozřejmě se v minulosti objevily případy, kdy levné čaje (zejm. směsi v sáčcích) obsahovaly nadlimitní či nepovolené látky – tomu lze předejít výběrem čajů od renomovaných značek nebo volbou bio varianty. Není pravda, že by běžný čaj při běžném pití zdraví škodil. Mnohé výtečné ortodoxní čaje (např. raritní oolongy, pu-erhy) ani bio certifikaci nemají, přesto jsou vyráběny tradičně s minimem chemie a ceněny i pro své zdravotní účinky.

• „Bio znamená nulové pesticidy a absolutní čistotu.“
  Realita: Bio neznamená nulové pesticidy, ale žádné syntetické pesticidy. Povoleny jsou některé přírodní přípravky (např. extrakty z rostlin, síra, měď v omezené míře), které také mají toxické účinky na škůdce – a ve vyšších dávkách by mohly teoreticky škodit i člověku. I bio farmář tedy musí opatrně zacházet s přírodními postřiky. Dále, jak jsme uvedli, bio čaj může obsahovat přírodní toxiny z prostředí (těžké kovy, mykotoxiny, bakterie), pokud jsou v půdě či vzduchu. Certifikace bio se zaměřuje na způsob produkce, nezaručuje stoprocentní absenci všech škodlivin. Nicméně díky bio režimu je pravděpodobnost kontaminace čaje výrazně menší. U konvenčního čaje můžeme pro jistotu snížit případné stopové pesticidy jednoduše tím, že první nálev vylijeme a pijeme až druhý – většina vodorozpustných reziduí se uvolní hned zkraje louhování.

• „Nápis ‘přírodní’ na obalu = bio kvalita.“
  Realita: Pojmy jako „přírodní“, „natural“ či „bez chemie“ na etiketě nejsou regulované a nelze je zaměňovat s certifikátem bio. Výrobce je může použít například v souvislosti s aromatizovanými čaji, kde to znamená, že bylo použito přírodní aroma místo syntetického. Neříká to nic o způsobu pěstování čajových lístků. Jedinou zárukou ekologického původu je skutečně jen oficiální certifikace (viz výše uvedená loga). Některé čaje se tváří „přírodně“ marketingově, ale ve skutečnosti mohou pocházet z běžných intenzivních plantáží – proto se vyplatí sledovat, zda na obalu najdete oficiální bio značku.

Praktická doporučení pro milovníky čaje

Má smysl kupovat bio čaj? Pokud vám záleží na minimalizaci příjmu cizorodých chemikálií a na podpoře ekologicky šetrného zemědělství, pak je organický čaj výbornou volbou. Zejména pokud pijete čaj každý den ve větším množství, může mít přechod na bio význam – snížíte tak dlouhodobě kumulativní příjem reziduí pesticidů. Bio dává smysl také u čajů, které pijí děti nebo těhotné a kojící ženy (u nichž je opatrnost na místě). V neposlední řadě nákupem bio čaje podporujete farmáře, kteří hospodaří udržitelněji a nevystavují sebe ani dělníky toxickým látkám.

Je běžný kvalitní čaj dostačující? Ano, pokud si vybíráte dobře, i nebio čaj může být skvělý po všech stránkách. Mnoho malých rodinných farem si nemůže dovolit nákladnou certifikaci, přitom pěstují s respektem k přírodě a minimum chemie – jejich čaje pak nejsou oficiálně „bio“, ale prakticky vzato by normy splnily. Je známo, že malí farmáři často dodržují dobré principy i bez certifikátu. Někdy tedy můžete objevit výjimečný čaj od nepříliš známého producenta, který bude čistý a lahodný, přestože nemá nálepku bio. Klíčové je znát původ a lidi stojící za čajem – jak zdůrazňuje jeden odborný článek, důvěryhodnost zdroje a způsob zpracování mohou být důležitější než formální označení.

Vyšší cena vs. přínos: Bio čaje bývají dražší. Zvažte tedy, u kterých čajů se vám vyplatí připlatit. Například u čajů každodenní spotřeby (běžné zelené a černé čaje, které pijete ve velkém) může bio dávat smysl kvůli zdraví. Naopak u vzácného špičkového čaje, který si dáte jednou za čas pro chuťový zážitek, lze tolerovat, že není bio, pokud je od prověřeného producenta. Vynaložené peníze do bio se projevují spíše v ekologickém dopadu než v dramaticky jiné chuti či obsahu živin. Někdy může být rozumnější koupit vysoce kvalitní konvenční čaj než levný bio čaj pochybné kvality – kvalita lístků totiž hraje zásadní roli i pro zdravotní prospěšnost (v horším čaji může být méně antioxidantů, pokud je například starý či špatně skladovaný, bez ohledu na bio status).

Jak poznat kvalitní čaj (bez ohledu na bio): Bio certifikace je jen jedním z ukazatelů kvality. Při výběru čaje se dívejte i na další znaky:

• Celistvost lístků: Sypané čaje z celých nebo natrhaných lístků vyšší třídy bývají kvalitnější než čajový prach v pytlících.

• Aroma a vzhled: Kvalitní čaj (bio i nebio) by měl vonět svěže, listy by měly mít přirozenou barvu (zelené u zeleného čaje, sytě tmavé u černého apod.) bez šedého mdlého nádechu.

• Informace o původu: U špičkových čajů seriózní prodejci uvádějí oblast, zahradu, někdy i sklizňové období. Tyto údaje svědčí o transparentnosti. Bio certifikát je plus, ale i bez něj může detailní původ naznačovat pečlivou produkci.

• Osvědčení a testy: Některé značky (zejm. v EU) dobrovolně testují své čaje na rezidua pesticidů a výsledky zveřejňují. Pokud narazíte na čaj s takovým testem, můžete mít jistotu o jeho čistotě i bez bio loga. Stejně tak existují nezávislé žebříčky a recenze, které hodnotí i obsah nežádoucích látek v čajích různých značek.

Závěrem, rozhodnutí mezi bio a běžným čajem záleží na vašich prioritách. Bio čaj je skvělá volba pro ty, kdo chtějí podpořit ekologické zemědělství a mít maximum jistoty o čistotě produktu. Kvalitní konvenční čaj vás ale také nezklame a poskytne výborný chuťový i zdravotní zážitek, pokud věnujete pozornost jeho původu. Pro mnoho lidí může být ideálním kompromisem kombinovat oboje – některé čaje kupovat bio (např. ty každodenní nebo citlivější na kontaminaci) a u jiných si dopřát i necertifikované speciality s důvěrou ve spolehlivý zdroj. Nejdůležitější je, že čaj jako nápoj přináší benefity v obou případech – ať už bio či nebio, měl by nám dělat radost svou chutí a přispívat k pohodě.